Nástrahy na cejna

02. 12. 06

2587.jpg

Cejn je rybou zmlsanou. Nespokojí se jen tak s nějakým krmením a o nástrahách, které se ocitnou na háčku to platí dvojnásob. Co tedy patří mezi největší cejní pochoutky?

Při závodní plavané prakticky nenarazíte na rostlinné nástrahy. Nikdo na háček nenapíchne těsto, vafle, kroupy či kukuřici, pokud má políčeno na cejna. Věřte, že víme, proč to děláme. I bílý červ je úspěšnější než všechny rostlinné nástrahy a to patří mezi nástrahy u cejnů málo oblíbené. Je to způsobeno především přirozeným výskytem "živých" nástrah a jejich dráždivým pohybem.

Vzpomínám si na jedno jarní chytání na Orlici, kde jsem trénoval střílení červů. V této době bylo krmení červy zakázané, proto jsem si dopředu navařil kroupy a zamrazil je. Když jsem přišel k vodě a připravil vše potřebné, kroupy byly stále zmrzlé. Proto jsem začal chytat bez nich. Brali podoustve, plotice a skaláci, opravdu moc pěkné chytání. Pak kroupy rozmrzly a já je začal nastřelovat prakem na červy. Během několika minut přišel první záběr cejna a pak druhý a další a další. Bylo to neuvěřitelné, jak se najednou změnil druh ryb. Cejni připlavali očividně na kroupy. Zvědavost mi nedala a zkusil jsem nastražit dvě kroupy na háček, ale záběr né a né přijít. Vyměnil jsem za červy a hned tam byl cejn. Po nějaké době jsem nevydržel a zkusil to znovu. Záběr nakonec po dlouhé době přišel, ale nepovedlo se mi ho proměnit. Když jsem dal na háček červy, do minuty tam byl cejn. Bylo to zvláštní, protože cejni očividně přilákalo nastřelování krup, ale baštit se jim je moc nechtělo.

Co tedy cejnům chutná?
Mezi nejúspěšnější náctrahy patří hnojáci. S velkým úspěchem se používají na všech revírech, když jsou cejni při chuti. Pokud víme, že na naší lokalitě žijí i velcí cejni, nebojíme se nastražit i velkého hnojáka nebo více menších. Po mnohých pokusech, jak nejlépe napíchnout hnojáka, se mi nejvíce osvědčilo nastražení v jednom místě přibližně uprostřed. Nepropíchnu hnojáčka nakolmo, ale podélně tak, aby se shoval celý háček. Lépe je to patrné z obrázku. Cejn má velikou tlamičku a nemá problém v mžiku nasát i velikého hnojáka. Záběry bývají výrazné a trvají hodně dlouho, není tedy problém se spozorováním a proměněním záběru. Pokud cejn nástrahu nedobere, zpravidla bývá hnoják neporušený a my si klidně můžeme počkat na druhý jistý záběr. Hnojáci mají oproti ostatním nástrahám další výhodu. Nechutnají malým rybám! Proto mají cejni dost času nástrahu najít, a pokud je náhodou někdo předběhne, bývá to veliká plotice, macatý skalák nebo jiná ryba vážící alespoň půl kila.

nastrazeni hnojaku

Pokud cejni moc neberou nebo jsou velmi opatrní, přichází na řadu velké patentky. Cejni je opravdu milují a neodolají ani ti nejobezřetnější. Patentky se nastražují na menší tenké háčky za jejich konec s černou hlavičkou. Po napíchnutí nesmí vytéci, správně nastražená patentka vytrží živá i několik nahození. Protože jsou patentky velmi drobné, nastražuje se jich na háček více. Obyčejně se vytváří chomáček ze tří až osmi kusů. Jen v případě opravdu extrémní opatrnosti se nastražuje jedna nebo dvě patentky. Za velkou nevýhodu považuji jejich velkou křehkost. Záběry bývají dosti rychlé a né moc výrazné, na dobře sestavené udici přesto dobře pozorovatelné. Pokud cejn zabere a my záběr propásneme nebo jej nedobere, bývají patentky úplně rozmačkané a vysáté, a proto musíme nastražit nové.

Celkem často se vyskytuje situace, kdy lovíme pravidelně cejna za cejnem a po dvou hodinách začne záběrů ubývat. Logicky přejde většina závodníků na jemné chytání a nastraží jednu nebo dvě patentky. Říkal jsem si, jak může cejn najít v takovém množství nástrah na dně jednu patentku? Místo toho jsem nastražil tři veliké hnojáky. A světe div se, přišel záběr a cejn, ale ne jeden, cejni znovu začali brát! Nakonec jsem byl s "chobotnicí" uspěšnější než závodníci s jemnou sestavou a patentkou. Od té doby to dělám vždy, když tato situace nastane a ve více jak polovině případů to velmi dobře funguje. Pokud tato taktika neklapne, přecházím na jemné chytání a snažím se citlivou udicí s jednou nebo dvěma patentkami přesvědčit přesycené cejny k záběru.

Až daleko daleko za těmito nástrahami jsou pinky, červy a kukly, které jsou přesto lepší než rostlinné nástrahy. Obyčejně se používají jen v situacích, když nemáme ani hnojáčky nebo patentky. Druhá situace, kdy se používají, je, když nechceme chytat výhradně cejny a lovíme cejnky, podoustve, tlouště, plotice či jeseny. Nastražení červů nám nesníží intenzitu jejich záběrů a přitom nám sem tam zabere i cejn.

Stačí vědět co na háček

Chcete komentovat tento článek?

Diskuze

Nový komentář

Nová reakce





Položky označené * jsou povinné

zavřít
ukázat

Aktuality

Přihlášení / Registrace