Jan Kopecký

03. 02. 15

kopecky.jpg

Jmenuji se Honza Kopecký. Narodil jsem se v r. 1981 a pracuji jako státní zaměstnanec. K rybařině mne přivedl můj otec, který mě bral na každou svou výpravu již od útlého dětství.

Dodnes vzpomínám, jak jsem nemohl dospat, když jsme měli vyrazit na ryby. Vstávali jsme brzy ráno, abychom byli u vody mezi prvními. Když píšu tyto řádky, mám před sebou ranní hustou mlhu nad vodou, vůni lesa, zpěv ptáků, volnost, pohodu... Jsou to krásné vzpomínky, které se mnou navždy zůstanou. Po nahození prutů mi otec pokaždé uřízl proutek, na něj dal kousek vlasce, malý háček a z klacíku mi udělal spláveček. Prohodil mi mé lovné místo kousek od břehu šrotem a já se bavil plotičkami a okouny. Naše první společné výpravy většinou netrvaly dlouho, jelikož jsem se skoro pokaždé nechtěně vykoupal a jelo se domů.

Na základní škole jsem se přihlásil na rybářský kroužek, dostal jsem svůj první prut, naviják a ostatní potřebné věci. Každý volný čas jsem trávil u vody bez ohledu na počasí. Rybařině jsem naprosto propadl. Hltal jsem informace z časopisů, četl jsem veškerou literaturu s rybářskou tématikou, učil se od táty a ostatních rybářů u vody.

10416990_809601292437590_804200597530484004_n.jpg

Ještě když jsem byl na základní škole se mi do rukou dostal článek z Německa, kde se psalo o „zázračných“ kuličkách, které chytají velké kapry. Začal jsem se o tento zázrak zajímat, ale nikdo v mém okolí o tom nic nevěděl a nechytal na to. Ze svého kapesného jsem si koupil své první boilies - „plastelína“ s příchutí jahoda. Nějakým zvláštním způsobem jsem kuličku připevnil pod háček a vyrazil na můj tehdy oblíbený revír. Nahodil jsem prut s kuličkou do vody a čekal na záběr. Krmení kolem montáže nepřicházelo v úvahu, zaprvé jsem neměl čím zakrmit a zadruhé mi bylo líto vyházet drahé kuličky do vody jen tak. Samozřejmě jsem nic nechytl a na nějakou dobu jsem na boilies zanevřel.

Postupem času na tuto nástrahu začalo chytat více rybářů a já se k ní opět vrátil. Naučil jsem se správně připravit montáž, více si o této metodě lovu nastudoval a vyrazil k přehradě. Tehdy jsem začal chytat kapry nad 50cm, což pro mne byl velký úspěch a u této metody lovu jsem zůstal dodnes.

Mým největším kaprem je lysec ze zahraniční svazové vody s váhou 21,3kg a spousta dalších ryb atakující magickou hranici 20ti kg. Nicméně váha a velikost ryb pro mě není rozhodující, užívám si každou výpravu a velká ryba je pro mne jen příjemným bonusem. Nehoním se za rekordy a užívám si každou minutku strávenou u vody.

Všem slušným rybářům přeji hodně úspěchů a to nejen u vody.

dscn9783.jpg
img_8026.jpg
dscn0191.jpg

Chcete komentovat tento článek?

Diskuze

Nový komentář

Nová reakce





Položky označené * jsou povinné

zavřít
ukázat

Aktuality

Články

Přihlášení / Registrace