Pepa Vokurka

25. 02. 13

Pepa Vokurka

Jmenuju se Josef Vokurka, je mi 25let. Poprvé jsem držel rybářský prut v ruce zhruba ve třinácti letech. Tehdy jsem začínal spolu s bratrem a dobrým kamarádem. Chytal jsem většinou na položenou, „klasiku“ s krmítkem. Pocházím z podhůří Jeseníků a tak můj rybářský vývoj ovlivnila i řeka, kde jsme poznávali taje přívlače..

Poté, co bratr začal studovat a doma nebyl tak často, jsem jezdil na ryby většinou sám a začal jsem „trápit“ místní pstruhy a lipany na muškařský proutek. Tomuto jsem na nějakou dobu propadl a klasická rybařina šla stranou. Potom můj rybářský i pracovní život protnul kolega z práce, který na kapry tou dobou už jezdil a dali jsme se dohromady jako parťáci. Od toho okamžiku de facto jezdíme výhradně spolu a vlastně i s našimi polovičkami.

Co pro mě znamená kaprařina a rybaření obecně? Hodně. Obecně pobyt v přírodě, na kterou jsem zvyklý od malička, kdy nám kousek od oken chodí stáda srnčí, lesy, řeka.. Relax, pohoda a když toto ještě vyšperkuje případný úlovek, nemá to chybu.Co se úlovků týče, tak radost mi udělá každá ryba, zatím mám tři ryby, které považuju za své nej a to lysce 90cm a 15,2kg a šupináče 87 a 95cm o váze shodně 17kg.

Mým oblíbeným boilies je jednoznačně Kapří guláš, ten se mi vryl do srdce od samého počátku, kdy jsem ho měl pod háčkem, a dodnes vím, že dřív nebo později na každé výpravě mě za mou důvěru odmění!

Pokud mohu, doplním ještě přání, aby se každý k ulovené rybě choval s respektem a jako k živému tvorovi tak, aby mohl potěšit dalšího lovce.

8
Kristýna
13

Chcete komentovat tento článek?

Diskuze

Nový komentář

Nová reakce





Položky označené * jsou povinné

zavřít
ukázat

Aktuality

Články

Přihlášení / Registrace