Pavel Bobrman Vohralík – MIVARDI CZ - Ryba mého života díl.II.

11. 08. 19

img_5403.jpg

Pavel Bobrman Vohralík – MIVARDI CZ - Ryba mého života díl.II. Roky ubíhají a ryba se konečně chytá, ti co ji znají už vědí. Dostane po mě ,,interní“ jméno, VOHRALÍK u kluků co zde loví. A já ji stále chci chytit znovu, ale osud mě ji ne a ne dát. Nekoukám na termín, počasí, roční období. Ryba stále roste a přibírá, ale i padá na váze!!! Projde si i svoji krizi. Na podzim 2014 je do revíru nasazeno větší množství menších kaprů. A její váha v létě 2015 je pouhých 22,5kg, to ji chytne opět kamarád Luďa Černý. Poté i 21,5kg co mi hlásí kluci, jež na revír dojíždějí pravidelně. Už si říkám, že je to její konec, jde dolů. Z revíru také zmizí pár větších ryb a nějaký čas o ní nemám zprávu. Já chytím za tu dobu neskutečný počet krásných ryb, ale ne jen tu jednu, ale už zase se občas chytí. Má ale své vzlety a propady váhy dle období, tak v tom jsme na tom podobně, taky někdy do plavek shodím, při jeho mohutnosti to tak prostě je, ale teď se mu znovu začalo dařit.

RAPID CHAMPION PLATINUM - NATURAL CONCEPT

Až přijde další osudný den této dlouhé honičky. Mám za sebou náročné pracovní období, i když se necítím fajn, jedu pomoc kamarádům, kteří mají problém s rybami v chovu, hrozná dřina, jsem opravdu na dorazu sil. Ráno v práci jdu ukázat jedné zákaznici rozpis na nástěnou tabuli a úplně mě vypne pravá noha při chůzi. Rozbiju se tam o zeď jak když se sesune cirkusovej stan.

img_5403.jpg

Musím vypnout, jedu na ryby, řeknu si a sbalím se k vodě. Zdolám krásnou menší rybu, vyjdu na břeh, zamrazení v zádech a už nic nevím, nevím jak dlouho tam ležím, nemůžu pohnou tělem ani o centimetr. Sebemenší pokus o posun byť jen o centimetr není možný. Musím, jinak tady asi zdechnu. Po dvou hodinách snahy v bolesti jež si nikdo nedovede představit se doplazím k telefonu. Kamarád Martin Kazda mě tehdy vysvobodil. Po půl roce skoro bez spánku je jasno, páteř. I tak nepřestávám lovit, tedy dle možností a s někým.

img_5409.jpg

Ten den když jsem vyšel z ordinace pana primáře jsem byl, jak když mě sebereš všechny hračky. Kdo byl ten rok na RCCC si vzpomene, jak jsem obsluhoval pruty i v kleče a plazil se z lehátka, neb jsem si prostě řekl, že jedu i kdybych tam měl chcípnout, jel jsem a před barákem po dojezdu mě museli kamarádi vynést z auta.

img_5397.1.jpg

Celý život ve sportu a já opustil Fakultní nemocnici s tím, že mohu provozovat klasické lyžování a kolečkové brusle. No tak jsem pro jistotu po měsíci oklepání jel na Vohralíka. Se vším, když chceš se naučíš žít a já mohl zase na něj líčit. To už jsme ale v době, kdy dosáhl hlášené váhy přes dvacet sedm kil a potom mi kamarád, co nepresentuje úlovky veřejně volá, že je na dvacet devět.

img_5384.jpg

Můj synek již jezdí na ryby se mnou a užíváme si poslední výlety v týdnu, než nastoupí školní docházku a bude odkázán jen na víkendy. Tato akce je jiná, na pohodu. Bavíme se lovem perlínů a okounů. Přijede kamarád Jára Bárta, už i jeho syn tuto rybu ulovil. Ale ona dnes není náš cíl, jen pohodový lov. I celou strategii lovu kapra uzpůsobím výletu se synkem, zcela jinak, než bych ji udělal běžně! Tak, abych na něj měl co největší časový prostor. My se opravdu bavíme životem u vody. Je ráno a vysvitne slunce, najednou a hodně intenzivně. Opatrný záběr. Ryba však udělá neskutečný manévr a jako tank vyrazí kolmo na hlubší část revíru. Je to jak tahat panel z vody…

ludek-22.5_2015-6.jpg

Chcete komentovat tento článek?

Diskuze

Nový komentář

Nová reakce





Loading SWGDPR…

Položky označené * jsou povinné

zavřít
ukázat

Aktuality

Přihlášení / Registrace