Nahazujeme s odhozem

15. 10. 07

6292.jpg

Nahodit s prutem patří k těm nejzákladnějším dovednostem každého rybáře. Byla to snad první věc po napíchnutí žížaly, kterou jsme museli každý zvládnout. Způsobů, jak nahodit, je však povícero, ale jen některé umožní využít maximum toho, co prut dokáže a poslat udici o pěkný kousek dál.

Při závodní plavané se vždy snažíme lovit co nejjemnějším způsobem. Při lovu na odhoz se však řada rybářů okrádá o gramáž splávku, kterou mohli ušetřit, neefektivním způsobem nahazování. Na délku nahození má vliv především použitá gramáž splávku, průměr vlasce na navijáku a způsob nahození. Gramáž splávku se volí podle síly větru, vzdálenosti, na kterou chceme nahodit, a prostoru, na kterém musíme potopit vlasec. Čím větší však splávek na udici je, tím větší odpor klade rybě při záběru a to i sebelépe vyvážený. Pokud ryby berou opatrně, snažíme se na gramáži splávku šetřit. Abychom však dokázali nahodit na požadovanou vzdálenost, musíme ubírat na kmenovém vlasci. Rozdíl mezi průměrem 0,18 mm a 0,12 mm je k neuvěření. Kmenový vlasec ale musí zaručit bezpečné zdolání ryby a tak je hledání ideálního poměru mezi průměrem vlasce a gramáží splávku ne úplně jednoduchou záležitostí. To, co mnohdy poskytne rozhodující metry v délce náhozu, je technika. Tu si nikde koupit nemůžeme, tu se každý musí naučit!

Ondra při nahazování klouzáku

Společné pro všechny způsoby nahazování je držení prutu, přidržení vlasce i vhodný čas jeho puštění. Liší se pouze pohybem při samotném vrhu udice. Protože se tu bavíme o sportovním lovu na plavanou, kde se používají odhozové pruty o nejmenší délce okolo 4 metrů, můžeme hned na začátku vyloučit nahazování jednou rukou. Prut se drží za sedlo navijáku a spodní konec rukojeti. Vlasec se drží ukazováčkem ruky, která svírá sedlo navijáku. Ukazovákem se také udice před dopadem přibrzdí, aby se pěkně narovnala a nezamotala.

Základní způsob nahazování, který většina rybářů ovládá, je takový, kdy dáme prut za hlavu, počkáme až se udice ustálí a pak prudce švihneme vpřed. Tento způsob je však nejpomalejší, nejméně přesný a také „nejkratší", proto bych jej pro plavanou vůbec nedoporučoval.

Mnohem lepší je varianta základního způsobu nahazování, která začíná před rybářem. Probíhá asi takto: pustíme háček z ruky, zhoupneme udici mírně před sebe, pak ji podél těla zhoupneme za sebe a prudce švihneme vpřed. Hlavní výhoda tkví v přesnosti a rychlosti náhozu. Protože je po celou dobu udice v kontrolovaném pohybu ve směru náhozu, letí vždy v žádaném směru. Nevýhodou je poměrně malá vzdálenost hodů. Tento způsob se používá při nahazování s bologneskou nebo v některých případech s klouzákem.

Nahazování s bologneskou 1

Nahazování s bologneskou 2

K nejvýkonnějším způsobům nahazování patří takzvaný „dvojšvih". Je to způsob nahazování, který také začíná před rybářem. Zhoupneme udici před sebe ve směru hodu. Pak prutem švihneme za sebe tak, že udice letí po kružnici nad prutem vzad. Za sebou na vteřinku počkáme, aby se udice narovnala a předepnula špičku prutu. Pak prutem švihneme vpřed. U tohoto způsobu nahazování záleží na načasování každého momentu. Pokud za sebou počkáme málo, „upráskneme si" nástrahu z háčku. Pokud počkáme dlouho, ztratí hod na délce. Největší výhodou tohoto způsobu nahazování je jeho „délka" a přesnost s rychlostí. Druhou předností je možnost nahození i s udicí delší než je délka prutu. Je však nejtěžší na naučení. Prut se při něm ohýbá na maximum. Pokud je poškozený, snadno se zláme. Tento způsob je naprosto ideální při lovu na propad.

Nahazování s propadem 1

Nahazování s propadem 2

Nahazování s propadem 3

Nahazovani s propadem 4

Chcete komentovat tento článek?

Diskuze

Nový komentář

Nová reakce





Loading SWGDPR…

Položky označené * jsou povinné

zavřít
ukázat

Aktuality

Přihlášení / Registrace