Bořek je milovník přírody a motá se kolem všech vod – nejčastěji však kolem velkých řek (Dunaje a Ebra), protože miluje sílu proudu a pocit svobody. A v posledních letech preferuje kaprařinu, protože při ní stíhá obdivovat i ostatní krásy přírody. Já, Bobrman, mám rád všechny rybolovné techniky, i když se nejvíce věnuji právě kaprům. Nejsem též vázán na určité druhy revírů, zkouším s naprostou pravidelností vše dostupné. Velké i malé řeky, pískovny všech tvarů a velikostí, ale i ty nejmenší opomenuté rybníčky a říční slepá ramena. Rád, když je čas, vyrazím i na velké vodní plochy, přehrady a vodní nádrže. To je opravdová výzva! Ale nejraději mám kapří stopovačku (dnes se říká carp stalking), tedy lov v samém kontaktu s břehem. Není to lov v zásadě náročný na rybářské vybavení. Velmi rád vyhledávám samotu, kdy se člověk doslova zakousne do dění v přírodě. V dnešní době je samozřejmě problém s vyhledáváním takových míst, neboť u vody je poměrně rušno. Rybáři parkující až u vody. Dále všudypřítomní pejskaři, což je další fenomén, kterému náš národ doslova propadl. A v neposlední řadě kolaři na nekonečných cyklostezkách, i mimo ně, kdy si své trasy krajinou vytváří sami, a to často bez jakéhokoliv ohledu na ostatní návštěvníky přírody. Aktivní rybařina/kaprařina rozhodně není o masivním krmení. Naopak. Pokud rádi lovíte rychle, aktivně, použijte tradičně osvědčenou kukuřičku Bonduelku, nebo malé pelety o velikosti 4 – 8 mm jako návnadu i nástrahu. Je jich v dnešní době neskutečně pestrá nabídka.
Na břehu nedělejte hluk a rychlé pohyby. Stačí opatrně naházet pár hrstí pod břeh. A potom pruty s návnadou jen tak zhoupnut pod břeh, ideálně na délku prutu. Atraktivních návnad různých průměrů a příchutí je nepřeberné množství. Já preferuji pop-up nástrahy s montáží Ronnie-rig, kdy se nástraha jen tak lehce pohupuje těsně nad dnem. Aby bylo vše opravdu značka ideál, tak přímo k nástraze umístím pomocí PVA punčochy směs malých peletek o průměru 4 mm v mixu chutí sladkých a masových.
Zvědavý, tvárný a všežravý. Tak bychom mohli definovat kapra, co se týče jeho přirozeného chování při vyhledávání potravy! Jednoznačně však kapr preferuje maso a to od počátku svého života. Postupně filtruje zooplankton - vodní vši, perloočky, vznášivky, buchanky. Jak roste, začne již řádit v sedimentu dna a vyhrabává a požírá larvy hmyzu – patentky, nítěnky či chrostíky. Právě možná proto jsou v dnešní době více úspěšní ti lovci kaprů, kteří ne pomocí drahých sonarů, ale jednoduchou tyčí zkušeně vyhledají prostor ve dně, kde se tyto ,,kapří pamlsky“ přirozeně vyskytují! Právě patentka – larva pakomárů je kapří magnet a často rozhoduje i dnes velká kaprařská klání na mezinárodní úrovni! Přirozená potrava je prostě to nejatraktivnější! Pokud je dno tvrdé, kamenité, pak jsou kapřím potravinovým cílem měkkýši, popřípadě larvy chrostíků. Kapři doslova milují takzvaná slávičková pole. To je další cíl a trefa pro úspěšné lovce! Mnohokrát se mi stane, že z nějakého místa vytáhnu na háčku kousek mušličky. Toto místo pak vždy pečlivě podrobím svému zájmu! Toto vše se kapr naučí přirozeně konzumovat do svého třetího roku života a díky tomu si tuto potravu tak nějak zakóduje do svého dalšího stravovacího chování. Proto jsou při dalším lovu tak úspěšné nástrahy s příchutí krabů, korýšů, krilu, ale i patentek, žížal, škeblí a rybiny. Z praxe víme, že kapr žere i plůdek ryb či nedospělé rybičky do velikosti 5 cm. Můj kamarád, který se aktivně věnuje přívlači, běžně, a to zejména na podzim, loví na pomalu vláčené drobné nástrahy kapry poměrně pravidelně. Není to tedy náhoda. Prostě živočišná bílkovina je živočišná bílkovina.
Dnes je také úspěšnou metodou lov kapra přímo na hladině, nebo ve vyšších patrech vodního sloupce. Není to náhoda, je to dobrý poznatek moderních lovců. Ale pro kapry jsou sousta přijímaná ve vodním sloupci spíše doplněk stravy. Vylepšují si tak svůj jídelníček. Nehledejme za tím nic jiného, než zvýšení pestrosti stravy a energetického příjmu. Je to potrava, kterou na dně nemají. Jedná se hmyz, který skončil z nějakého důvodu na vodní hladině, plody z keřů a stromů v okolí revíru a semínka, chmýří a kousky trav (proto se tam kapři motají spolu s amury). Kapři se vyskytují na hladině během dne zejména na jaře, kdy se po zimě nahřívají. Ale to ještě nejsou tak potravně aktivní, neboť ještě nejsou zcela nastartovány metabolické procesy! V létě a v ranném podzimu využívají kapři vrchní vrstvu sloupce k dohřívání, a hlavně je tato vrstva bohatá na kyslík a umožňuje tak lépe a rychleji strávit to, co kapři pracně nasbírali na dně! Co je však zajímavé, občas jsou kapři u hladiny i v noci, a to i u břehu, hlavně s bohatou vegetací. Zde mají možnost se přiživit na bezobratlých živočiších, které obírají z vodních rostlin. Jedná se především o larvy vážek, jepic, brouků a měkkýše. Pravděpodobně i Vy sami jste pozorovali ten čilý život přímo u břehu při svítání, kdy kapří hodovníci ožužlávají a obírají listy, stébla a kořeny vodních rostlin. Pro toto chování je zcela zásadní úplněk! To je čas, kdy právě i potrava kapra žijící na rostlinách je nejaktivnější! Zároveň nám rybářům tento faktor moc nepomáhá při denním lovu, neboť kapři ztrácí aktivitu a přes den tráví potravu ze svých nočních lukulských hodů.
Schopnost přijímat a trávit potravu je závislá především na životních podmínkách. Tím nejdůležitějším faktorem pro život ryb (a tedy i kapra) je zejména teplota vody. Ta ovlivňuje veškeré životní pochody, včetně příjmu a trávení potravy. V této souvislosti bychom doporučili si našim mladším rybářským kolegům pořídit teploměr a zaznamenávat si své rybářské úspěchy právě v kombinaci s teplotou vody a vzduchu. Proč? Koukněte se pozorně do všech dílů našeho seriálu a uvidíte, že teplota hraje roli všude. Samozřejmě důležité je také množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Je vědecky prokázáno, že kapr začíná účinně trávit svou potravu od teploty 13 - 14°C. Horní hranicí pro optimální (ideální) příjem potravy je 25°C, pak již příjem potravy prudce klesá a při přibližně 28°C se zcela zastavuje. Pak tu máme parné léto brzy z rána a navečer. Kyslíku je ve vodním sloupci málo, zejména u dna, a my tak můžeme být svědky zvláštního kapřího chování. Kapři se pohupují na vlnách, vystrkují hlavu ven z vody, ale také často celým svým tělem vyskakují nad vodní hladinu. Tím si čistí žábry od nečistot, které se jim zachytily při rytí dna, a zároveň se pohybují v nejsvrchnější, na kyslík velice bohaté, vrstvě vody. Kyslík totiž kapři potřebují k optimálnímu trávení potravy. Když je obsah kyslíku ve vodě velmi malý (pod 2 miligramy na litr), je tak velmi nicotná naděje na záběr. A my na břehu můžeme činit, co chceme, ale přírodu neošálíme – kapr nezabere (a ze dna určitě ne).
V příštím díle se více podíváme na zoubek aktivitě kapra v souvislosti s teplotou vody a ročním obdobím.
Pavel Bobrman Vohralík a RNDr. Bořek Drozd, Ph.D.