Desatero feederaře - Díl druhý - aneb jak si vybrat ten správný navijá

Zpět na Feederové vychytávky
31. 1. 2014 - Tento seriál je určen především všem začínajícím, abych jim usnadnil orientaci při výběru nářadí a všech pomůcek s tím spojených a uvedl je do základů „rychlých špiček“a celého dění okolo toho a co nejméně složitě vysvětlil, jaké mají možnosti. Před čtrnácti lety, když byl u nás ještě feeder „v plínkách“ a všechno bylo vlastně nové, nic se nedalo pořádně sehnat, se každý snažil získat nějaké informace, kde to šlo a moc možností tenkrát nebylo. Dneska se už naštěstí situace hodně zlepšila, internet a rybářské časopisy na nás chrlí článek za článkem, technologie postoupila od té doby mílovými kroky kupředu, zkvalitňuje se používaný materiál, díky otevřenému trhu se firmy předhánějí, kdo má lehčí, kvalitnější a tenčí pruty, komu vydrží déle navijáky, čímž vzniká velká konkurence mnoha firem a k naší radosti se ceny tlačí hodně dolů. Ale aby se v tom jeden vyznal. Velký naviják, malý naviják, či snad střední naviják, přední brzda, zadní brzda, baitruner, bojová brzda, jednoklička, dvouklička, červený, stříbrný, či snad bílý? Abych naplnil smysl a podstatu tohoto článku, který má být ne odborný výklad, ale pouze snaha o co nejlépe přiblížit a vysvětlit v jednotlivých samostatných dílech vše od prutu až po háček, a abych vám ušetřil něco peněz před koupí na zrovna vhodného prutu, či navijáku, musím začít od začátku.
hromada s navijáky

Tento seriál je určen především všem začínajícím, abych jim usnadnil orientaci při výběru nářadí a všech pomůcek s tím spojených a uvedl je do základů „rychlých špiček“a celého dění okolo toho a co nejméně složitě vysvětlil, jaké mají možnosti. Před čtrnácti lety, když byl u nás ještě feeder „v plínkách“ a všechno bylo vlastně nové, nic se nedalo pořádně sehnat, se každý snažil získat nějaké informace, kde to šlo a moc možností tenkrát nebylo. Dneska se už naštěstí situace hodně zlepšila, internet a rybářské časopisy na nás chrlí článek za článkem, technologie postoupila od té doby mílovými kroky kupředu, zkvalitňuje se používaný materiál, díky otevřenému trhu se firmy předhánějí, kdo má lehčí, kvalitnější a tenčí pruty, komu vydrží déle navijáky, čímž vzniká velká konkurence mnoha firem a k naší radosti se ceny tlačí hodně dolů. Ale aby se v tom jeden vyznal. Velký naviják, malý naviják, či snad střední naviják, přední brzda, zadní brzda, baitruner, bojová brzda, jednoklička, dvouklička, červený, stříbrný, či snad bílý? Abych naplnil smysl a podstatu tohoto článku, který má být ne odborný výklad, ale pouze snaha o co nejlépe přiblížit a vysvětlit v jednotlivých samostatných dílech vše od prutu až po háček, a abych vám ušetřil něco peněz před koupí na zrovna vhodného prutu, či navijáku, musím začít od začátku.

 Všeobecně koupi navijáku na feeder lidé hodně podceňují. Pokud půjdou jednou - dvakrát za rok, dejme tomu, ale chtějí-li se feederu opravdu věnovat, určitě se nevyplatí šetřit. Feederová technika je totiž velmi náročná na časté nahazování a přehazování mnohdy těžkého krmítka a to klade na "vnitřnosti" navijáku velké nároky. Opravdu dostávají zabrat ložiska, uložení ložisek, rolnička, osička zdvihu, převodová soukolí, hřídele a podobně a pokud by se to dalo k nějaké disciplíně přirovnat, tak se to dá srovnat s přívlačí na velké ryby, jako jsou štiky a sumci. Tam musíme předpokládat váhově těžký úlovek a podle toho taky vše přizpůsobit.

nav-predek-kapr.jpg

nav předek kaprový s vlascem

predek.jpg

předek

zadek.jpg

zadek

Určitě taď nezačmu chrlit fotky s rozebranými navijáky, rozebraným soukolím, šnekovými převody, ložisky, pastorky a podobně, protože to není smysl tohoto článku. Spíš si v několika větách vysvětlíme, jaký že to je vlastně rozdíl mezi přední brzdou, zadní brzdou, bojovou brzdou a baitrunerem neboli česky volnoběžkou. Pokud už nějaký ten naviják máte a oblíbili jste si jedno jestli předek, či zadek a perfektně vám vyhovuje a splňuje vaše očekávání, vůbec nic neřešte a chytejte ho klidně dál. Doba se trošku mění a řekl bych, že dříve byl ve větší oblibě naviják se zadní brzdou, což mi jistě ti dříve narození potvrdí, ale teď zase naopak přicházejí do módy navijáky s předními brzdami. Hodně laicky zjednodušeně řečeno - hlavní rozdíl je systém uložení toho, co funguje k přibržďování a uvolňování cívky, když potřebujeme povolit prchající rybě, nebo naopak přibrzdit rybu, která nám jede do vázky. Přední brzdy jsou zpravidla řešeny nějakou pružinkou, plíškem, lamelou, těsnícími kroužky a podobně, kterou ovládáme otáčením brzdy na přímo, zatímco zadky než se otáčení či povolení brzdy přenese na cívku, je mezi tím ještě několik jiných součástek. Proto bývají předky mnohem citlivější,nazadrhávají se a mívají naprostou spolehlivost. To ale vůbec neznamená, že by zadní brzdy byly něco špatně, je to jen otázka toho, co komu více sedí. A druhý zásadní rozdíl je v uchycení cívky na osičce zdvihu.  Navijáky se zadky se cívky sundavají při výměně jednodušeji, stačí zmáčknout uprostřed cívky, zatlačit na pružinku, zatlačit jí jakoby dovnitř, uvolnit doraz a cívku sundáme, zatímco navijáky s předními brzdami, abychom sundali cívku, musíme vyšroubovat matici brzdy.

naviják s přední brzdou

naviják s přední brzdou

naviják se zadní brzdou

naviják se zadní brzdou

baitruner

baitruner

Bojová brzda je velmi zjednodušeně řečeno zadní brzda s ještě jednou jemnější zadní brzdou v podobě páčky, která nám námi seřízenou polohu hlavní brzdy, kterou jsme si nastavili, při pohybu do leva o 50% uvolní a při pohybu doprava o 50% utáhne a vrácením páčky do středu se zase vrátíme k nastavené původní poloze hlavní brzdy. Je to trošku složitější, mechanicky tam je určitě o pár součástek navíc, ale zjednodušeně to tak funguje. Bojovka je vynikající pomocník, například když vám zničeho nic ryba změní směr do vázky, tak než stačíte seřídit brzdu, bouchnete pouze do páčky doprava a rybu si zastavíte, nebo naopak, ryba vám chce ujíždět na vodu a než jí urazit, bouchnete do páčky a rybě povolíte. Jiný příklad, při vytažení krmítka z vody než si rozštelovat seřízenou brzdu, bouchnete do páčky, krmítko vám sjede do ruky a vrácením páčky se zase vrátíte do původní polohy. Jediná jejich nevýhoda je mnohem větší pořizovací cena.

navijáky

navijáky

nav kaprový předek

nav kaprový předek

obal

obal

Baitruner, nebo-li česky volnoběžka, jsou vlastě obě dvě brzdy v jednom navijáku, samostatně pracující a přepínající se páčku vzadu navijáku na přední nebo zadní. Zpravidla přední brzda slouží ke zdolávání a záseku ryby, a zadní brzda je nastavena většinou na tu největší citlivost, aby po nahození a uložení prutu do vidliček či stojánku, jste si páčkou přepnuli na "bait" a ryba po záběru necítí téměř žádný odpor, takže spolkne vámi nabízenou nástrahu a peláší s háčkem a z navijáku se odvíjí vlasec. Přepnutím páčky do první polohy přitočením kličky nebo prstem se dostanete zpátky do přední seřízené zdolávací brzdy. Velká výhoda tohoto systému je například, při chytání kaprů na boilies, pelety, nebo když si hodíte mrtvou rybičku na candáta, a další výhoda je, že vám ryba po velmi razantní jízdě nesebere prut. Tento systém si velmi oblíbili kapraři a proto ho i volí v menších velikostech, když přejdou z kaprařiny na feeder.

A jsme u toho, jaký vlastně koupit naviják?

Kvalitní naviják na feeder by měl být osazen dobrými ložisky, a na počtu až tak nezáleží, protože v dnešní době mají všechny lepší navijáky minimálně ložisko na osičce zdvihu, (zpravidla i několik),kličce a rolničce. Musí fungovat spolehlivě brzda, a je jedno jestli jste si oblíbili a zvykli si na přední nebo zadní brzdu, ale určitě nesmí drhnout a zasekávat se a musí mít plynulý chod. Cívka by měla být v každém případě kovová, dvě jsou samozřejmě výhodou, aby se dalo v případě možnosti vyměnit například vlasec za šňůru, nebo slabší vlasec za silnější. Velikost se volí podle délky a zátěže prutu a vzdálenosti, kde chceme chytat, ale bohatě postačí, aby se na cívku vešlo kolem 150metrů vlasce. Na krátké pickery a winclepickery bych volil navijáky menších velikostí, protože chytáme velmi jemně s tenkými vlasci a na kratších vzdálenostech od břehu. Na měkčí pruty velikost navijáků menší až střední, aby se spolehlivě vešlo 150 - 200 metrů vlasce a na těžké heavy pruty navijáky do velikosti asi 50, který pojme spolehlivě asi 200 metrů dvaadvacítky vlasce.

pouzdra na navijáky

pouzdra na navijáky

obal na naviják

obal na naviják

obal s navijákem a molitanem

obal s navijákem a molitanem

není to ono, ale je to řešení

není to ono, ale je to řešení

nouzové využití hadru

nouzové využití hadru

hadr s navijákem

hadr s navijákem

 Ještě několik rad před koupí navijáku:

1. Pokud vás prodávající začne oslňovat počtem ložisek, aniž by se zeptal, na jaký rybolovný způsob naviják potřebujete, nebo na jaký prut, tak rychle pryč.

2. Určitě si nekupujte ty nejlevnější verze, protože toho budete dříve či později litovat.

3. Naviják se nesmí klepat, vydávat všelijaké zvuky, musí mít čistý hladký chod, kovovou cívku, brzda musí chodit hladce, nesmí se zasekávat.

4. Volte velikost navijáku spolu v souladu s prutem, na který ho chcete použít.

5. Zeptejte se, jestli funguje servis.

označená cívka

označená cívka

Vybrali jste si naviják a jestli chcete, aby vám co nejdéle sloužil, musíte se k němu podle toho chovat. Vyplatí se pořídit si nějaký obal nebo pouzdro, kde nepřijde k úhoně. Jako nouzovka se dá použít i třeba hadr, ale není to to pravé ořechové. Vyplatí se si naviják nechat třeba jednou ročně, nebo jednou za dva roky v odborném servisu vyčistit, seřídit a namazat, určitě tím prodloužíte jeho životnost. Další dobrá rada je popsat si na vnitřní část cívky údaj, kdy jsem si vlasec pořídit a namotal, stačí měsíc a rok a průměr vlasce, zvláště jestli máte více cívek. Chceme-li, aby nám naviják co nejdéle sloužil, po každém rybolovu ho očistíme od nečistot, pokud u vody zmokneme, necháme naviják vyschnout. Tak, jak jsem to úmyslně nafotil na této fotce, by to vypadat nemělo.

Už máme prut a naviják, v příštím díle si povíme něco o vlascích.

Desatero feederaře - Díl první - aneb jak si vybrat ten správný prut

 JO

 

hromada s navijáky

hromada s navijáky




Diskuze k článku

Pro přidání příspěvku do diskuze je třeba být přihlášen.