Desatero feederaře - Díl první - aneb jak si vybrat ten správný prut

Zpět na Feederové vychytávky
31. 1. 2014 - Tento seriál je určen především všem začínajícím, abych jim usnadnil orientaci při výběru nářadí a všech pomůcek s tím spojených a uvedl je do základů „rychlých špiček“a celého dění okolo toho a co nejméně složitě vysvětlil, jaké mají možnosti. Před čtrnácti lety, když byl u nás ještě feeder „v plínkách“ a všechno bylo vlastně nové, nic se nedalo pořádně sehnat, se každý snažil získat nějaké informace, kde to šlo a moc možností tenkrát nebylo. Dneska se už naštěstí situace hodně zlepšila, internet a rybářské časopisy na nás chrlí článek za článkem, technologie postoupila od té doby mílovými kroky kupředu, zkvalitňuje se používaný materiál, díky otevřenému trhu se firmy předhánějí, kdo má lehčí, kvalitnější a tenčí pruty, čímž vzniká velká konkurence mnoha firem a k naší radosti se ceny tlačí hodně dolů, ale stále mezi lidmi kolují mylné fámy a polopravdy. Abych naplnil smysl a podstatu tohoto článku, který má být ne odborný výklad, ale pouze snaha o co nejlépe přiblížit a vysvětlit v jednotlivých samostatných dílech vše od prutu až po háček, a abych vám ušetřil něco peněz před koupí na zrovna vhodného prutu, či navijáku, musím začít od začátku.
akce prutu při zdolávání

Tento seriál je určen především všem začínajícím, abych jim usnadnil orientaci při výběru nářadí a všech pomůcek s tím spojených a uvedl je do základů „rychlých špiček“a celého dění okolo toho a co nejméně složitě vysvětlil, jaké mají možnosti. Před čtrnácti lety, když byl u nás ještě feeder „v plínkách“ a všechno bylo vlastně nové, nic se nedalo pořádně sehnat, se každý snažil získat nějaké informace, kde to šlo a moc možností tenkrát nebylo. Dneska se už naštěstí situace hodně zlepšila, internet a rybářské časopisy na nás chrlí článek za článkem, technologie postoupila od té doby mílovými kroky kupředu, zkvalitňuje se používaný materiál, díky otevřenému trhu se firmy předhánějí, kdo má lehčí, kvalitnější a tenčí pruty, čímž vzniká velká konkurence mnoha firem a k naší radosti se ceny tlačí hodně dolů, ale stále mezi lidmi kolují mylné fámy a polopravdy. Abych naplnil smysl a podstatu tohoto článku, který má být ne odborný výklad, ale pouze snaha o co nejlépe přiblížit a vysvětlit v jednotlivých samostatných dílech vše od prutu až po háček, a abych vám ušetřil něco peněz před koupí na zrovna vhodného prutu, či navijáku, musím začít od začátku.

 

 

CO TO JE FEEDER ?

Co možná nejstručněji:

Anglicky to znamená doslova krmítko, nebo krmit a tak se toto slovo ujalo a stalo se jakousi odnoží z  rybolovné techniky položená, spíš jemná, nebo lehká položená, která se k nám dostala z Anglie. Samotný název nám napovídá, že se při lovu s feederovými pruty používají krmítka, ale rozdíl mezi klasickou položenou a feederem je způsob signalizace záběru. Při klasické položené nám záběr od ryby signalizují například elektronické hlásiče, různá mezi očková nebo před špičková čihátka, gumičky, policajti, swingery a podobně, naproti tomu při použití feederového prutu je záběr signalizován jen a pouze specielní špičkou (její přihýbání nebo povolování). Díky různým tvrdostem a akcím špiček uvidíme i ten nejopatrnější záběr, který by při použití klasického policajta zůstal neodhalen.

 A tady musím uvést na správnou míru dvě kolikrát velmi mylné informace.

  1. Feeder slouží pouze k chytání malých a středních ryb, většinou bílé ryby a používají ho kapraři, když sedí celý den u nehybných pípáků, s nastraženým boilím, tak aby se nenudili.
  2.  Na tak jemné špičky se nedají odhodit těžké, třeba stogramové zátěže.

 Oboje je samozřejmě špatně, a bohužel se s takovými informacemi dosti často setkávám. Při použití prutů k tomu určených se dá chytat v těch největších proudech (například pod výtoky z elektráren), což činí feeder příkladně v letních měsících, kdy tam je natlačená ryba v kyslíku, jako perfektní volbu a tam je samozřejmě potřeba odhodit třeba dvěstěgramová krmítka, aby si sedla a nekutálela se proudem. A dneska jsou na trhu kaprové feederové speciály, které hravě zdolají dvacetikilového kapříka. A v létě ve velkých vedrech ty největší kapříci berou jen velmi nepatrně, kolikrát se špička jen zachvěje, což bychom neměli při klasice šanci zaznamenat.

vazka.jpg

A jsme na začátku, chci si koupit prut a ten „fídr“ si vyzkoušet.

feederové pruty Mivardi

 Vycházím z toho, že jsem projel internet a vytipoval si několik horkých favoritů, že jsem projel na všech dostupných stránkách různé diskuse a opět si vybral, a nakonec že jsem si nechal poradit od kamaráda či známého a ten mi doporučil. A nebo nic z toho, prostě nemám čas či možnost internetu, nebo nemám kamaráda s feederem, a prostě se svěřím prodavači.

 Jako začátečník si musím odpovědět na dvě základní otázky:

  1.  cena

tedy kolik jsem ochoten investovat, aby mě to nebolelo, nebo kam až mi prodávající může dělat nabídky, abych potom neměl pocit, že mi celý rok v koutě stojí zbytečná „tyčka k rajčatům“. Pokud mám jasno, mám napůl vyhráno. Když navštívím odbornou prodejnu, a prodavač feederem chytá, stejně se mě na tyto otázky zeptá. Určitě je mylná myšlenka, že mi na začátek stačí nejlevnější prut, který zrovna mají, protože nevím, jestli mě to bude bavit. To jsou téměř vždy „vyhozené peníze“a později toho budu určitě litovat.

2.        kam chodím nejčastěji na ryby

Velmi důležité si to uvědomit, od toho se totiž odvíjí, jak dlouhý prut a s jakou gramáží si chci koupit.

Určitě teď nezačnu vyjmenovávat druhy prutů podle délek, doporučených zátěží, anglického označení, značek a podobně, protože to není smysl tohoto článku, to si každý snadno „vygoogluje“. Ale musím uvést několik pro začátečníky důležitých informací, které se mnohdy nedají tak snadno najít.

Na feederových prutech je kromě značky výrobce či firmy, ještě pár údajů, pro nás jsou důležité především následující dva.

Jednak je to délka prutu, v Česku označovaná cm, například 270cm, 300cm, 330cm, 360cm, 390 cm, 420cm, nebo anglickou mírou feet (stopa) Ft, (je to něco kolem 30,4..cm a není nic jednoduššího, než toto číslo vynásobit třiceti)nejčastěji bývá označeno 8ft (krát třicet je 240cm), 9ft (krát třicet je 270cm), 10ft (krát třicet je 300cm), 11ft,  12ft, 13ft…

Tento údaj je pro nás důležitý s otázkou kam chodím, protože těžko budu chytat s prutem 420cm  na velmi zarostlé Sázavě, protože díky stromům nemám šanci nahodit, nebo s prutem 270cm na dvěstěmetrové řece, taktéž těžko budu odhazovat „kraťasem“ na velkých přehradách, tedy pokud nechci vyloženě chytat kousek od břehu.

a za druhé doporučená zátěž výrobcem

Vrhací zátěž doporučená výrobcem se značí velkými písmeny z anglických slov L (light)a značí velmi jemný prut převážně s akcí B až C a zátěží v gramech do 40g, M (medium) gramáž 30 -75g, MH(medium heavy) s gramáží 40 – 90g a H (heavy) zátěž 100g a více. Samozřejmě existuje spoustu "odnoží, například MH (medium heavy), EH (extra heavy) a podobně.. Akce A je ve špičce, nebo do jedné třetiny prutu, akce B je kolem poloviny prutu a akce C je ohnutí skoro do rukojeti.

 

spickova-akce.jpg

špičková akce

pripravene-pruty.jpg

připravené pruty

postaveni-dvou-prutu-na-velke-rece.jpg

postavení dvou prutů na velké řece

 Máme jasno, víme kolik chceme investovat a kam chceme chodit chytat. Ještě bych doporučil dát pozor na poslední, podle mne taky důležitou věc a to je možnost dokoupení náhradních špiček.

Špičky na prutech MIVARDI jsou označeny gramážově jak v Oz (uncích), tak gramech (1oz=28g, 2oz=56g, 0,5oz=14g...) a spodním průměrem v mm.

Označení na špičkách Mivardi

Na trhu je k dostání neuvěřitelné množství různých značek, délek, zátěží a oběhnout pár desítek obchodů, vše si řádně prohlédnout a "potěžkat" dá asi trošku námahy, tak jen v kostce:

Feederové pruty jsou většinou dvoudílné děličky nebo třídílné děličky s výměnnými barvenými špičkami, teleskopický feeder není to pravé ořechové, i když se tu a tam na trhu ukáže. V názvu se může objevit quiver, picker, winclepicker, nebo feeder a úplně nejjednoduše vysvětleno je rozdíl mezi nimi v délce, zátěži a vlastnosti použití, samozřejmě použitý materiál, zpracování, počet a kvalita oček, značka a podobně se promítne do ceny jednotlivých prutů. Většinou platí pravidlo, že na řekách ve velkých proudech se prut staví kolmo špičkou co nejvíce k obloze(čím více je vlasce z vody, tím je kontakt s háčkem citlivější), zatímco na stojácích, nebo pomalých říčkách sedíme jako v autobuse vpravo či vlevo s prutem skoro rovnoběžně se břehem, kousek nad hladinou, podle proudu, větru, terénu, okolních porostech a podobně.

postavení prutu na Vltavě

postavení prutu na Vltavě

postavení prutu na jezeře

postavení prutu na jezeře

detail špičky v dešti

detail špičky v dešti

 A můžeme vyrazit do obchodu si koupit svůj první proutek.

Pokud vám můj článek alespoň trošku pomohl při výběru, jsem rád a připravuji druhý díl nazvaný jaký naviják.

JO

dsc_0138.jpg

 

 

Diskuze k článku

Pro přidání příspěvku do diskuze je třeba být přihlášen.