V sobotu 22. února proběhla brigáda na závodní trati Labe v Sedlčánkách. Tato trať je v poslední době hodně oblíbená jak u vyznavačů lovu na feeder, tak i u plavačkářů. Krásný úsek řeky Labe je v působnosti MO ČRS Čelákovice, která se o svůj revír báječně stará a bohatě zarybňuje.
Po brigádě jsme si téměř všichni i nahodili a nebyl snad nikdo, kdy si nevytáhl rybu – především slušní cejni neodolávali nastraženým červům. Protože na neděli byl na tomto úseku Labe ohlášen závod ve feederu, rozhodl jsem se v neděli vyrazit o jez výš proti proudu a především vyzkoušet nový naviják Mivardi Aeron, které jsem si pořídil 2 a rozhodl nahradit dosluhující starší navijáky.
Předpověď slibovala nádherné počasí a naštěstí tentokrát jim to vyšlo. Ráno sice bylo vše zmrzlé, ale první sluneční louče se o to rychle postarali a teplota se v průběhu dne vyšplhala až k 10 stupňům, na slunci možná i víc. K tomu úplné bezvětří a měl jsem téměř ideální počasí na ryby.
V 10 hodin už sedím u vody a snažím se krmítkem něco málo nakrmit. Jako u začínajícího feedraře mi to pokaždé letí někam jinam než bych chtěl. Na nový naviják jsem navinul vlasec o průměru 0,20 mm. Zkoušel jsem na předchozích vycházkách i tenší vlasec, ale nějak se mi to moc trhalo a byla to i vyšší spotřeba krmítek (spíše to však bylo rukama). Vzdálenost jsem pojistil gumičkou.
Počasí sice ideální na ryby, ale ty ryby to nějak nechtěli pochopit. Po dvou hodinách bez záběru jsem dokonce přemýšlel i o změně místa, ale nechtěl jsem to jen tak vzdát a odejít od vody bez ryby. Je nejvyšší čas něco udělat, řekl jsem si, a do krmení jsem přimíchal dvě hrsti oranžové fluo strouhanky. Po třetím nahození přichází konečně první vytoužený záběr a na břeh dostávám hezkého jelce. Další nahození a další jelec je v podběráku. Tím jsem na asi hodinu opět skončil. Nic, vůbec nic, ta špička se ani nehnula.
Po částečném úspěchu s fluo strouhankou jsem se rozhodl opět něco změnit. Vzal jsem asi 4 hrsti 4mm peletek s příchutí Rapid Halibut, na chvíli jsem je namočil do vody a přimíchal do krmení. Posílám do vody několik krmítek s touto směsí a čekám, co se bude dít. Na háčku jen červy – 2 červení a jeden bílý, má oblíbená kombinace na labského cejna. Po asi 15 minutách se špička mírně zachvěla, připravím se k záseku a.. NIC. Vytáhnu udici z vody a vidím, že mám prázdný háček. Takhle se to potom opakovalo několikrát, buď byl háček prázdný, nebo chyběl nějaký červ. Tak jsem se rozhodl zkrátit asi 80 cm návazec, na který jsem až doposud lovil. Evidentně byl příliš dlouhý a ryba byla u nástrahy, aniž bych to já na špičce zaregistroval. Zkracuji návazec asi na 40 cm a po 5 minutách krásný záběr a první cejn je na břehu. Takhle jsem je ulovil ještě dalších 14. Po docela špatném začátku to byl nakonec krásný a na ryby bohatý den. Ulovit tolik krásných ryb v únoru na normálním toku Labe považuji docela za úspěch. Možná někde nad nebo pod jezem by to bylo ještě lepší.
S novým navijákem jsem velice spokojen. Měl jsem docela obavu z toho, že až doposud jsem používal navijáky s dvoukličkou, ale rychle jsem si zvykl i na jednokličku. Velice dobře se drží i knobka kličky, přesně mi sedne do ruky, je z moc příjemného materiálu. Vysoký převod a mělká cívka s velkým průměrem jsou ideální pro lov na match, bolonezku nebo feeder. Brzda pracuje spolehlivě, bude to chtít ji ještě odzkoušet při zdolávání větších ryb (i když cejni kolem 45 - 50 cm nejsou úplně malé ryby). Celkově můžu říct, že s navijákem jsem zatím maximálně spokojen.
Každá vycházka k vodě mi něco dá – hlavně, když se s něčím začíná, jako já teď s feedrem. Důležité je nečekat na zázrak a pořád něco zkoušet, když to zrovna nebere. Tak ať vám to také hodně ohýbá špičky!
Pavol Mihál
