Letošní Mistrovství republiky ve Feederu bylo úplně jiné, než předchozí ročníky, každou chvíli se vyvíjelo velmi dramaticky, po každém závodě se překvapivě měnilo pořadí a až do poslední minutky chytání nikdo pořádně nevěděl, jak na tom doopravdy je.
Sice na počasí vyšlo víc než perfektně, ale na braní ryb nic moc a ani většina tratí nebyla zcela regulérní. I když co je to regulérní trať...Jednou proto, že ryby byly ve tření a jednou vinou úplně vypuštěné řeky z důvodu stavebních úprav protipovodňových zátaras. Pořadatelem celého mistrovství byl z pověření Rady ČRS RSK FEEDER KLUB a jeho členové se svého úkolu zhostili velmi svědomitě.
Celé MiČR odstartovalo 20. května 2006 na řece Labi v Pardubicích. Labe bylo trošku přikalenější a teklo i víc vody . Perfektně se tu blýsknul Luboš Valík a s vychytanou jedničkou v prvním a dvojkou v druhém kole závod vyhrál před Pepou Konopáskem s jedničkou a trojkou a Láďou Babicou se dvěma dvojkami. A v družstvech se o bod dostali do vedení RC Karasi Olomouc před Semou a RSK Feeder klubem .Pozitivní je, že nikdo neskončil s nulou a všichni si zachytali.
První kolo bylo o odchytání drobnější ryby, ve druhém už někomu najeli větší cejni a tady záleželo na vylosovaném místě a vhodně zvolené taktice. Buď vsadit na častější odchytání menších plotiček, podouství a cejnků a chytat je na červíky, nebo čekat s větší nástrahou, jako je pět - šest hnoječek s připíchnutou kukličkou několik minut na většího cejna.
Někomu tato taktika vyšla, někdo právě na tomto pohořel. Za zmínku ještě stojí skoro 14 kg Pepy Konopáska ve druhém závodě. Jinak trať byla perfektně připravena, vysekána a označena a na závodním úseku stál stánek s občerstvením, který zaslouží pochvalu, protože i po skončení druhého závodu ještě měli teplou klobásku, gulášek nebo polévku. První závod sponzorovala fi COLMIC .
Vážení úlovku
Vítězové prvního závodu
Druhé kolo závodu se konalo 24.-25.5. na Mušově za ukrutného vedra a tady byl velký problém, protože ryby (cejni)byli ve tření a nebrali. Navíc byla i úplně křišťálově čistá voda, což tu nebývá v tuto dobu zvykem.
Taky skončilo v prvním závodě 49 lidí!!! s nulou, což je víc, jak polovina a když se někomu podařilo chytit rybu, tak to byla v drtivé většině jedna náhodná ryba.(většinou jesen něco přes kilo). Jen sedmi lidem se povedlo chytit víc, jak dvě ryby! Za zmínku stojí výkon Ládi Hroze, který se trefil do hejna ryb a dokázal jako jediný nachytat skoro 15 kg, ovšem už ve druhém kole udělal nulu jako většina, a výkon Teamu Sema, které jako jediné ze všech družstvech nezískalo ani v jednom kole žádnou nulu. Díky tomu, že ryby nebraly, se spousta závodníků snažila neskončit s nulou a z feederu se stala záležitost "přívlačo - plavano -muškařo-marmyšková" honba za proplouvajícími hejny ouklejí a okounků a někteří se v tom stali "opravdovými mistry". A tak třeba stačilo i v jednom ze sektorů 180 g na jedničku! Ovšem můj názor je, že tato "honba" za co nejlepším umístěním nemá s feederem nic společného. Moje taktika byla vše vsadit na velkou chycenou rybu a nastřílet všechno krmení na jednu hromadu, co možná nejpřesněji, nahodit a neprošvihnout ten jediný záběr, který byl. Taky mi to v prvním závodě vyšlo a udělal jsem dvojku a ve druhém jsem se přidal k "nulařům".Ve druhém kole skončilo "jen" 45 lidí s nulou a pořadí závodu se pěkně zamíchalo, navíc 33 lidem se nepodařilo chytit rybu v ani jednom kole. Závod vyšel nejlépe Romanovi Srbovi, který udělal v obou kolech jedničky před Martinem Novákem a Rudou Březíkem, kteří sice taky ´vychytali jedničky, ale měli horší cips body. Ve družstvech s přehledem vyhráli RSK Feeder Klub před Feeder Team Sema a Goodmix Team Morava.
Říká se, že po bitvě je každý generál a tak můj názor je, že stačilo přehodit vody, Mušov s Olomoucí, tedy chytat Olomouc jako druhý závod a na Mušově končit a určitě bychom si zachytali daleko víc. Jenže, kdo to mohl tušit...Navíc díky tomu, že spousta lidí skončila bez ryby, bylo strašné vedro, navíc ve stánku jim došlo pečivo k párku a neměli ani nic studeného k pití, kluci byli naštvaní a tak začali fungovat emoce a bohužel jsem zaslechl i rozpory mezi "Čechy" a "Moraváky", nebo názory jako: "jel jsem sem tři sta kilometrů, abych tu nic nechytil a zase pojedu tři sta zpátky", což by za "normálního" stavu nikdy nebylo. Stačilo, kdyby se chytaly ryby a nikomu by vůbec nic nevadilo.Bohužel na mnohých to zanechalo špatný dojem a někteří se s tím nedokáží srovnat asi nikdy, ale i o tom jsou závody. Sponzorem druhého závodu byla fi Fising-aussie MIVARDI.
Třetí kolo proběhlo na plavačkovém závodním úseku řeky Berounky ve Všenorech 9. - 10. září a zase nám velmi slušně vyšlo počasí. Řeka byla v normálu a díky hodně velkému počtu závodníků bylo připraveno 6 sektorů kousek od jezu až do horní zatáčky s vynechaným asi 350 metrovým zarostlým úsekem a tím se celé startovní pole pěkně "natáhlo". Trať byla vzorně vysekaná, upravená a po obě kola stál uprostřed sektorů stánek s občerstvením. Tento úsek řeky je velmi "vytížený", protože se tu skoro každý víkend pořádá nějaký závod od mistrovských , přes různé ligy až po divize a poháry a tudíž tu jsou ryby zvyklé na větší koncentraci lidí, ale to neznamená, že o to více berou.
Závodní úsek má šest sektorů a to je úplně šest jiných typů vod. Nad jezem voda proudí jen mírně a jsou tu jámy, v kterých jsou parmy, kapři a sumci menších velikostí a ten, kdo tuto jámu našel, si perfektně zachytal. Naproti tomu horní úseky jsou hodně mělké s hloubkou okolo půl metru a méně, prudké a většinou tudy ryby jen projíždějí a tak tady udělat výsledek kromě krajních „forhondů" bylo mnohem těžší.
Zase si s tím každý poradil po svém a tak je dobře, že v prvním kole skončili s nulou jen dva závodníci a ve druhém kole jen tři. Já si taky vylosoval ve druhém kole jeden z horních prudkých úseku s mělčinou do půl metru a tak moje taktika byla nastřílet prakem těsně ke druhé straně velkou hromadu krmení, aby se za ní mohli ryby schovat a potom jen nahazovat lepené červy v krmítku, ryby ničím neplašit a to mě vyšlo a vychytal jsem krásnou dvojku. V úlovcích se hodně objevovala i parma, ale i cejni, plotice, podoustve, skaláci, tloušti a i dokonce sumečci.
Perfektně závod vyšel klukům z Feeder Team Fishing-aussie Mivardi, kde Láďa Hrabal vysekl dvě jedničky a celkově vyhrál, Pavel Bořuta s jedničkou a dvojkou skončil druhý a jejich "stájový" kolega Láďa Hroz s jedničkou a trojkou skončil třetí. Díky tomuto perfektnímu umístění kluci z Feeder Teamu Fishing-aussie Mivardi suveréně s přehledem vyhráli před Middy Feeder teamem a třetí skončili Feeder Team Sema. Za zmínku ještě stojí v prvním kole Marian Mokryš se skoro dvanácti kily a Jiří George Jurka s jedenácti kily, a ve druhém kole se kousek přes deset kilo dostal jen Petr Bromovský a Radkovi Štepničkovi do deseti chyběla jedna ouklejka. Kluci odjížděli spokojení a myslím si, že po Labi v Pardubicích se i tento závod perfektně povedl, ale zase se velmi zamíchalo pořadí. Sponzor třetího kola byla fi ROYAL BAIT.
Do posledního, čtvrtého závodu v Olomouci 30.9 a 1.10 se moc nikomu nechtělo, protože týden dopředu kolovaly zvěsti, že je řeka "upuštěná", že tu není žádná ryba a že se nebude chytat, což se bohužel z velké části i potvrdilo.
Přivítala nás na řeku Moravu v tuto dobu nezvykle čistá voda a podle výsledků se i bohužel potvrdilo, že mrtvá voda, která byla navíc jen pár dní napuštěná. Firma, která provádí opravu protipovodňových zábran sice pořadatelům slíbila, že z vodou "nezahýbe" ale svůj slib nedodržela a tím většině závodníků velmi znepříjemnila život.
Díky tomu nastaly takové extrémy, že v jednom sektoru pouze tři lidé dokázali chytil rybu a v jiném se nachytalo přes 16 kg! Závodní úsek byl rozdělen do dvou různých lokalit - jeden ve městě u loděnice, kde byly čtyři sektory s pomalejší, hlubší vodou a druhý asi 2 km proti proudu s rychlejší a proudnější vodou, kde byly zbývající dva. Tady si ti, kteří si vylosovali "forhondy", tedy "krajní" místa velmi slušně zachytali, neboť nejčastěji lovená ryba byla parma. V prvním kole skončilo 21 lidí bez ryby a ve druhém dokonce 38 lidí bez ryby! Za zmínku stojí v prvním kole Láďa Babica, který nachytal přes 16 kg ale ve druhém už udělal nulu, Vašek Kabourek dělal přes 13 kg a ve druhém taky nula a Tomáš Kukelka, který chytil rovných 10 kg, ale jemu se podařilo i ve druhém dobře zalosovat a chytit kapříka. Ve druhém kole Franta Pelíšek nachytal skoro 12 kg, ale z prvního si přinesl nulu a Honzovi Ouředníčkovi jedna ryba do deseti kilo chyběla.
Podle toho taky dopadly výsledky. Martin Matička v obou kolech slušně zachytal a s vychytanou dvojkou a jedničkou vyhrál, Tomáš Kukelka s trojkou a dvojkou skončil druhý a Láďa Bradna s jedničkou a čtyřkou třetí. V družstvech to nejlépe vyšlo Gamarus Teamu, druzí skončili JAPEPE Feeder Team a třetí F1 Karlovy Vary.
Do poslední chvilky bylo velké napětí, protože se výsledky tak zdramatizovaly, že nikdo nevěděl, jak na to vlastně je a adeptů na celkovou "bednu" bylo hned několik. Po sečtení všech osmi závodů to dopadlo následovně: první místo a s hodně velkým náskokem vybojoval Martin Matička a tím se stal Mistr Republiky pro rok 2006, druhý skončil loňský vítěz Vláďa Hrabal a třetí Petr Azbest Hahn. Mezi čtvrtým a desátým je opravdu jen snad bodový rozdíl. Čtvrtý skončil Milan Štěpnicka, pátý Pavel Bořuta, šestý Jiří Jurka, sedmý Petr Rathouský, osmý Jiří Ouředníček, devátý Láďa Babica a desátý Marcel Kučera. Sponzor tohoto posledního kola bylo Rybářské Centrum Olomouc.
V družstvech vyhráli kluci z Feeder Teamu Sema a získali titul mistři republiky, stříbrní skončili Feeder Team Fishing-aussia Mivardi Uničov a bronzoví RSK Feeder Klub.
Chtěl bych tímto poděkovat všem zúčastněným za „fér plej"(opravdu?)přístup, pořadatelům, sponzorům a každému, kdo něčím pomohl či přispěl za jeho pomoc, za ceny, poháry a sponzorské příspěvky.
Další ročník je za námi a já jen doufám, že jsme se z něj patřičně poučili a vzali si i ponaučení o našich chybách, abychom se jich mohli příště vyvarovat. Kolem nás je tolik vod, kde se dá chytat a jsou i velmi slušně zarybněny. Vždyť tato velmi mladá rybářská disciplína je natolik krásná, že nám stojí za chvilku přemýšlení při plánování dalšího ročníku. „Normální" selský rozum nám velí, když už něčemu věnujeme svůj volný čas a jistě nemalé peníze, měli bychom v tom nalézt uspokojení a pohodu, a ne dělat vše „za každou cenu, ať to stojí, co to stojí". Jistě, vím, že počasí, ani chuť ryb se nedá plánovat, ani předvídat, ale musíme se snažit se co nejlépe přírodě přizpůsobit a porozumět jí podle toho se i zařídit, a jedině tím nás to bude o to více bavit a pak nebudou vznikat zbytečné „tahanice" co kdo zavinil a „kdo" za „co" může a nemůže. Tím si i odradíme spoustu dobrých kluků, které opravdu nebaví jezdit mnoho kilometrů, aby nemohli ukázat, co doopravdy umí, a aby byli závislí na nějakém losu a pak třeba opravdu za dva dny neměli ani záběr. A pak nebude ani problém zajistit, aby o vítězi rozhodlo jeho opravdové umění, šikovnost a soustředění a ne štěstí na los a štěstí na chycení jedné náhodné ryby. O tom to všechno přece není.. Tím se samozřejmě nechci dotknout ani jednoho z vítězů, sám jsem celým mistrovstvím prošel, a tak vím, o čem to bylo, myslím to všeobecně.
Přeji feederu a všem, kteří mu propadli a mají ho rádi jako já, aby se v co nejkratším čase dostal alespoň na úroveň plavané, přívlače či muškaření a aby se s Českou republikou počítalo v budoucnu i na Mistrovství Evropy nebo Světa.. Máme tu hodně dobrých závodníků, kteří obstojí i na mezinárodním poli a svoje umění ukáží. A že se to už brzy stane, na to já sázím...
JO