Ve dnech 14.-15.července 2012 se konalo Mistrovství České republiky LRU-feeder. Letošní závod byl spojen se záslužnou charitativní činností a výtěžek ze startovného měl být věnován občanskému sdružení Donor (http://www.donor.cz/), které podporuje děti (a také následně jejich rodiče) po transplantaci kmenových buněk kostní dřeně. Známý závodní úsek byl vybrán na stejně jako loni, v Mlékojedech u Litoměřic na řece Labi.
Jak se však ukázalo, lov ryb, a to hlavně závodní, není pokaždé stejný. Letos to platilo dvojnásob. My jsme sem přijeli po brzkém ranním vstávání v sobotu. Z důvodu pracovních povinností jsme nemohli trénovat už v pátek, ale předpokládali jsme, že ryby budou aktivní a bude rozhodovat lov cejnů. Ale jak jsem předeslal na začátku, všude tomu tak nebylo. Po přípravě před zahájením jdeme losovat. Startovní pole má šest sektorů po 13 až 14 závodnících. Vašek má D 10, Pepa vytáhl A 10 a na mně zbyl míček číslo 3, tedy horní sektory E nebo F. Zařekl jsem se, že na těchto sektorech po předchozích zkušenostech chytat nechci. Nikdy jsem tady nezářil a neměl jsem ani teď. Tak mám E 4 a už dopředu tuším, co se asi stane. Po přípravě začíná závod. Většina závodníků spoléhala na cejny, kteří se v pátek chytali, ale ne všude tomu tak bylo. Podle svého přesvědčení jsme na ně vsadili taky. Do vody padaly koule a krmítka plná dobrot, které měly cejny nalákat. Tedy hlavně žížaly. Já to zkoušel taky. Ovšem paradoxem je, že i když jsem krmil žížalami a zkoušel všechno možné, cejna jsem na háček nedostal. Navíc jsem neměl na žížalu(y) ani jeden záběr ! Na čistou patentku taky nic. Všechno na červy nebo pinky. Všechno se u mě odehrálo v malých rybách. Za zmínku stojí jen jedna třicítka ostroretka, stejně tak stejně velký jelec jesen a kromě pár plotic, ouklejí a jednoho skaláka jsem neměl nic. Pode mnou sedící a vstávající při nahazování Michal Soukup s 8 kg vyhrává náš sektor. Já s 2,5 kg sekunduji někde u konce. Nakonec jsem s umístěním uprostřed, tedy číslo 7. Je to zklamání, ale vím, že za předvedený výkon to není nic moc. Během závodu mi zajela větší ryba pode mnou někde do kamenů a tu jsem utrhl. To bylo všechno. Škoda. Stejně by ale nic neřešila. Vašek na déčku vybojoval pětku, ale Pepa se s tím popral statečně a vyhrál svůj sektor A s 5 kg.
A ryby mu žížalu akceptovaly. Takže... nevím. Celkově byl závod nemilým překvapením, protože se zde chytají mnohem větší váhy. Nu co se dá dělat. Po sobotě držíme 4.místo, ale místa před námi mají dost velký náskok, zato za námi se to mačká po bodu, dvou. Tak víme, že v neděli to nebude jednoduché. Navíc na neděli hlásí déšť a Vašek říká, že v poledne má pršet. A když bude bouřka, uteču.
V neděli se začíná hodně brzo. V šest hodin je losování. Kolem nás prochází kluci z Normarku Uničov a já jim říkám, že by jim už měli dát ceny za první místo a nemuseli by vůbec chytat. V sobotu měli součet 6 (3x2) a jsem si jistý, že už jim vítězství neuteče. Při losování jsem přesvědčen, že tentokrát horní sektory nevylosuji. Jdu losovat první. V pytlíku jsou všechny tři míčky. Říkám si, jen ne trojku. Bác ! Tahám si míček s číslem 3 a z třetího pytlíku tedy losuji ze sektorů E a F. Takže E10. Už je mi to jedno. Nechtěl jsem to a mám to. Vašek tahá A3 a Pepa D9 .
Popřejeme si hodně zdaru a jdeme na to. Poučen ze včerejšího závodu se soustředím hlavně na červy, i když žížaly nepomíjím. Stejně jako v sobotu ale žížaly nefungují. Po nakrmení jdou záběry za sebou. Menší plotice, pár skaláků, oukleje a pak to zdechlo. Zkouším lepit červy, dávám bago červů, jestli se nesplete parma. A nic. Patentka ? Pár drbů. Po půlce závodu „zdolávám" na jednu pinku (už jsem byl úplně zoufalý) 10 cm hrouzka. Je za pět dvanáct a přichází obrovský vítr, mrak a slejvák, že mám co dělat, aby mi neuletěl deštník i se mnou. Vaškova předpověď se vyplnila. Naštěstí to netrvá moc dlouho a pak vysvitlo slunce. Voda se trochu roztekla a začal jsem mít záběry. První byla kilová podoustev. Pak skoro stejně velká plotice, pak menší a ještě menší. Pak zase větší . Ale záběry přestávají a nevím co s tím. Zase přichází déšť a vítr. Zboku a červi lezou všude. Záběry nejsou. Ryby, kde jste ? Nahoře nade mnou Roman Srb zdolává velkou parmu. Pode mnou a nade mnou, kam vidím, se sem tam nějaká ryba chytne. Tak jsem zase v ..., říkám si. Je konec závodu. Navážím 5 kg a je z toho čtvrté umístění v sektoru. Spolu se včerejškem nic moc. Vítěz našeho sektoru Luboš Kuneš má skoro 13 kg. Přijíždí opory týmu. Vašek 2, Pepa 4.
To je výborné. Podrželi mě a já jim za to děkuju. Jak později ukáže výsledková listina, v nedělním závodu jsme o váhu druzí. Jde na nás bouřka a v rychlosti balíme stan a čekáme na vyhlášení.
Jako první se umístili borci, kterým jsem to předpovídal. Tedy Normark Fishing Feeder Team MO Uničov (Bořuta,Hrabal,Tychler), váha 50 200g, 19 bodů.
Jako druzí Přátelé ušlechtilého rybolovu (Hladík, Smola, Soukup), váha 45 920g, 20 bodů.
Kupodivu třetí místo „zbylo" na nás, i když jsem tomu moc nevěřil - Mivardi Feeder Team Haná (Hanousek, Peřina, Vitásek), váha 30 520g, 23 bodů.
V jednotlivcích nenechal nikoho na pochybách, kdo chytá nejlépe jak v lize i dalších závodech. Je to Michal Soukup. Umístění 1+1 s váhou 21 180g.
Na druhém místě zaslouženě objev letošní sezóny (a velký příslib do budoucna) Martin Maťák. Umístění 1+2 a navážil 21 780g.
Třetí místo (ten zase bude nadávat, že je třetí a to jsem měla sakra pravdu) Vladimír Hrabal. Umístění 2+1 a navážil 21 200g.
Letošní republikové mistrovství tedy skončilo. Bylo pořádáno tak, jak by měl vypadat závod, hodný tohoto jména. Organizačně bez chyby, ocenění závodníků na takové úrovni jakou já za svou závodní kariéru nepamatuji. A pochybuji, že ještě někdy takový závod zažiji.
Občanskému sdružení Donor byl věnován výtěžek ze startovného ve výši 85 000,- Kč a symbolický šek osobně převzal jeho předseda prof. MUDr. Petr Sedláček, PhD.
Proto mé poděkování patří hlavnímu sponzorovi Daiwa-Cormoran a dalším sponzorům (uvedených zde : www.daiwafeeder.cz) , kteří se na závodě svým nemalým sponzoringem podíleli. Jmenovitě musím poděkovat Frantovi Pelíškovi, Láďovi Chalupovi a Radaně Srbové za perfektní organizační zabezpečení celého závodu. Nezbývá mi než dodat, aby takových závodů bylo víc.
Mám teď jedno velké přání. Aby se aspoň nějaký závod tomuto byť jen vzdáleně podobal. Ať už co se týče organizace, hodnotných cen nebo jedné skvělé myšlence. Pomoct těm, kteří nemají to štěstí, aby mohli žít běžný život tak jako my. Tedy prostřednictvím našeho závodění podat pomocnou ruku těm, kterým není dopřáno třeba jít na ryby nebo se jen podívat, jak se ryby chytají.
Petrův Zdar !
Jiří Vitásek Mivardi Feeder Team Haná