Měl jsem vytipovaných pár míst, které mi právě na ranní rychoakce přišly vhodné a kde jsem tušil možný úspěch. Jedno se nacházelo v proudnější části řeky, a mohlo by se zdát, že v tomhle období, nebude zcela ideální. Druhé jsem vybral v části kousek nad jezem, kde byla o poznání větší hloubka a bylo zde několik variant, kde zkusit rybu přemluvit k záběru. Obě dvě místa jsem si dopředu připravil nějakým krmením, kdy jsem jasně vsadil na novinku ve variantě Proactive. Jedná se o boilie, které se o poznání rychleji rozpouští, a pro chladnější vodu a hlavně pro krátké vycházky, je ideální. Konkrétně jsem se rozhodl pro variantu B17 z řady Platinum na kterou mám již několik let ty nejlepší výsledky.
První rybaření jsem tedy naplánoval a vyrazil v půlce týdne, kdy jsem čekal u vady maximální klid. Místo jsem měl připravené předkrmením a doufal, že jsem nějaké ryby zaujal. Jedním prutem jsem chytal proti proudu v příbřeží části, kde byla o něco málo větší hloubka a bahnité dno. Druhý prut jsem nahazoval do proudnější části řeky na dno kamenité a na tento prut příliš nevsázel. Ryby nám však mnohdy dokážou, že to co si myslíme právě my, nemusí být vždy to správné. Pokud jsem to ráno měl bodovat, mělo to být podle mého na prut, který byl nahozený pod břehem. Před osmou ranní jsem však obdržel záběr z proudnější části. Jedna kulička B17ky přemluvila krásného šupinatého lysce, který byl mojí první letošní rybou z řeky. Hned na startu taková ryba mě udělala neskutečnou radost, a i když už jsem tento den kontakt neměl, spokojený jsem odjel domů. Následující ráno jsem měl dilema, jestli se vrátit na úspěšné místo nebo dát prostor druhému, které jsem měl taktéž předkrmené. Hodil jsem si korunou a bylo rozhodnuto. Zkusím i druhé. Tentokrát jsem byl nucen sáhnout pro podstatně těžší olova z důvodu, že jsem montáže nahazoval podstatně dál než předešlý den a proud byl stále dost silný. Sáhl jsem tedy pro maximální zátěže, které jsem měl dispozici a to konkrétně 227g in line olova tvaru Gripper. Právě in line zátěže, používám už několikátou sezonu a naprosto mi vyhovují. Jediné z čeho jsem měl obavy, bylo to, že když přijde záběr, váha olova by mohla komplikovat zdolávání a případně bych díky němu mohl i o rybu přijít. To se mi však za celou dobu nestalo ani jednou a byl jsem velice překvapený. Nádherné mrazivé ráno jsem si užíval u řeky naprosto sám a v dohledu nebylo jediného lovícího rybáře. Hladina žila a dával jsem si vcelku šance na záběr. Pruty jsem měl rozmístěné tak abych pokryl možná místa pohybu ryb.
Horní prut jsem nahazoval k protilehlé straně, kde byla o něco menší hloubka a písčité dno. Tohle místo už mi v minulosti dalo ne jednu pěknou rybu. Druhý prut po proudu jsem chytal lehce za půlkou na měkkém dně. S oběma místy jsem byl spokojený a záběr by mě nepřekvapil ani z jednoho. To ráno bodoval prut z půlky. Po hezké zdolávačce skončil na podložce první letošní říční šupináč. Opět, to bylo jen o jedné rybě, ale stálo to za to. Den třetí jsem se opět vydal k řece. Místa byla úspěšná obě dvě a nevěděl jsem, na které jet. Jelikož jsem měl v plánu za tři dny vyrazit na dvoudenní akci, vsadil jsem na místo z předešlého dne, kam jsem měl v plánu vyrazit. Říkal jsem si, že nějaké krmení navíc by mi mohlo pomoc k dobrému výsledku. Třetí ráno jsem měl opět jednu rybu a tentokrát to byl středně velký lysec z písčiny u protějšího břehu. Dál se už nic zásadního neudálo.