Záběrů je méně, voda už zdaleka není na koupání, rybářů u vody výrazně ubylo a i mě v rámci pracovního vytížení zbývá lov pár dnů v týdnu na pár hodin. Zcela tak musím přehodnotit lov. Vše si rozložím v dílně a výbavu upravuji stylem ,,velká čistka“. Vše dostat do baťohu, kaprařské tašky tak, abych zvládl rychlé přesuny i na delší vzdálenost s vozíkem, nebo opravdu na ,,pankáče“ se vším jen v ruce, nebo na ramenou. Musím si ale přiznat, že to považuji za nejhezčí rybolov. Každý úlovek má pro mě vysokou hodnotu.
Rybaření v zimním období má také jednu velikou výhodu, neskutečně exponovaná místa nejsou vždy obsazena, tedy se mi otevírá možnost dostat se i tam, kde v sezóně nemám šanci si nahodit. No, ruku na srdce, ne vždy to jsou radostné momenty, když si dáš kilometr do nohou a na místě zjistíš, že partička borců zde ,,máčí“ štikové pruty, ale to už k tomu patří. Musíš sebrat ještě trochu sil a jít o kousek dál.
RAPID CHAMPION PLATINUM B17 - NATURAL CONCEPT
BOBRMAN
Lov ve chladné vodě není jen o tom, že zcela opustíme boilies. S boilies se dá lovit ve velmi chladné vodě v rámci rychlých vycházek také úspěšně, někdy jen stačí pár drobných úprav. Třeba jen kuličky zcela okrájet a zatraktivnit máčením v liquidu, nebo i sirupu, ale za zlatou považuji ,,koupel“ nástrah v mixu liquidu a griotky. Nevím proč, ale kapři tento nápoj opravdu milují. Velkou výhodou je, že když nejsi úspěšný, můžeš potom doma, když dorazíš prochladnutý, část atraktantu použít do čaje na ,,oživení organismu“. Ne, teď vážně! Ořezané boilies RAPID B17 o průměru 20mm stačí naložit do lázně právě na těch 15 minut, než si rozložíte výbavu potřebnou k rybolovu! Bohatě to na lov na 3-5 hodin stačí. Ještě si připravím jeden tzv. ,,lichý návazec“ a ten mám neustále připravený do akce.
Snažím se totiž hledat. Vím, mnohokrát jsem četl odborné publikace o tom, jak časté přehazování ryby plaší, ale na druhou stranu jsem také dlouho sledoval úspěšné lovce s feederem a methodfeederem v daném období, jak často a intenzivně přehazují své montáže. Myslím zvuk, který vydá moje dopadající olovo typu Flat pear inline o váze osmdesát pět gramů je zcela obdobný jako ,,nabušený“ feederový košíček (krmítko). Přehazuji klidně prut po půl hodině, stejně již je to opravdové hledání, tedy pak montáž po vytažení sundám a navlékám tu z lázně, toto opakuji pokaždé a snažím se časy dodržovat. Když nějakým prutem ryby najdu, v lovu na tom místě pokračuji se stejnou intenzitou přehazování. S krmením si hlavu nelámu. Dnes v době velmi kvalitního PVA to není třeba. Připravím si jak bohatě ,,napěchovanou“ PVA punčochu, plnou malých peletek, ale i čtvrceného boilies typu, na něž lovím! Turbo, Easy Catch a Sweet Corn pelety malých velikostí o průměru 4-8 milimetrů. Můžete ještě zalít PVA liquidem, kvalitní tekutá potrava Vám PVA prostě nerozpustí a máte ideální presentaci nástrahy na lovném místě v dané období!
Z svlékací šňůrky StripShield 25lb přecházím na čirý šokový fluorocarbon Shock and Shield 0,42mm. Ať již ve formě klasicky volené nástrahy s dělenou kuličkou nakrájenou na půlky na PVA pásce, pokud ještě věřím na jeden prut klasické presentaci nástrahy, nebo i při volbě na právě popisovanou montáž s ořezanou B17. Někdy není tato kombinace na škodu, jeden prut podpořit 30ti kuličkami a nechat ho být po celou dobu vycházky a hledat jen jedním prutem s vyšší intenzitou přehazování a hledání. V podstatě tak kombinujete dvě taktiky, s tím, že jste někdy překvapeni úspěšností, té ,,tvrdší“ formy presentace! Ono to vlastně ani není takové překvapení, je totiž možné, že právě před Vámi dokončil výpravu kaprař, který zde lovil delší čas a jeho návnada se ještě rozkládá na dně a kapři přijeli hodovat na opuštěný jídelní stůl! Nic není dopředu dané!
Proč jsem v poslední době za chladnoucí vody opustil masivní krmení ať již v podobě krmných koulí z methodmixových směsí, nebo házečkou nastřílených pelet větších velikostí. Prostě mě to nepřišlo adekvátní sníženému času na úspěšnou dobu lovu! Vonící opuštěná kupička na dobře zvoleném místě je prostě velká deviza. A právě to, že různě po půl hodině měním a hledám ideální místo, kde se ryby zdržují k tomu jen vybízí. Ano MÍSTO, to je také alfa a omega. Navštěvuji už jen takzvaná přechodová místa, tedy části stojáku, kde je z mělčí části přechod na hlubší partie, nebo lovím již přímo v ,,jámách“. Většina starých pískoven taková místa má a je to jen o vaší letní aktivitě si taková místa vytipovat. Jak již jsem psal v jednom z předchozích článků, není to vše jen o technice, házecích sonarech, projíždění vody s echolotem, nebo populárních markerech. Líná huba holé neštěstí, procházky se psem a pokec s lovci v plné sezóně, nebo v jejím průběhu Vám najdou vodítko k zimnímu rybolovu. Tedy komunikace je tou nejlepší ,,technologií“. Ono dělat si na lovném místě hluk házecím sonarem, nebo markerem není to pravé ořechové před lovem na 3 hodiny.
A pak jde o to, jestli jste ten ,,ortodoxní“ tedy ,,zarytý“ kaprař, jak se dnes s oblibou používá na rybářských serverech a nebo lovec živé krásy a máte rádi úlovky všech druhů ryb a menších kaprů, kteří po jarním vysazení unikli lovcům co mají rybí maso rádi. Nejsem proti tomu, aby si každý, kdo má chuť rybu přivlastnil v rozumném množství, ale tento podzim byl velmi zajímavý. Na vycházkách jsem chodil s kamarádem s odznakem RS. Rybářů jak jsem psal je již u vody méně, ale bylo i úlovků, v podstatě jsme nechápali, ten neskutečný úbytek záběrů oproti velmi brzkému jaru, to bylo na počátku naší podzimní cesty. Pochopeno to bylo velmi záhy! Méně rybářů, větší přehled! Na místě přímo naproti nám pravidelně loví starší pán jež dostal interní označení ,,zelené montérky“ a v krásný slunný den je velmi úspěšný. Jeden kapřík, rána klacíkem, modrá igelitka a do baťohu, druhý kapřík, rána klacíkem, igelitka, batoh, nahazuje dále a dále. Kamarád se vyhecuje, vytáhne pruty a dojde se na lovce podívat, zda je vše podle RŘ. Po půl hodině je jasné, že kontrola je ten den poněkud delší. A odebrané povolení k lovu je výsledkem. Není náhodou, že toto se děje na skoro opuštěné pískovně znovu ve stejném týdnu! Musím zde dodat, chudáci sportovní rybáři! A to i ti starší, co si opravdu přijdou k vodě jen pro relax a sportovní zdolání rybího soupeře a že jich přibývá i mezi rybáři vyššího věku. My jsme jen za první týden shlédli tu kapku v moři! Možná že to byli ti ,,zodpovědní“ zvedači rukou na rybářských schůzích, ti, jež vlastně právě svojí liknavostí nejsou nakloněni změnám a současný trend jim vyhovuje. Jednu rybu pro sousedku za vajíčka, jednu pro hospodského za dvě piva od cesty, jednu pro známého…. K70 na revírech východních Čech opravdu významně chybí, to co jsem v průběhu sezóny shlédl je alarmující a nejde zdaleka jen o kapra. Vzácní velcí okouni a líni již nám svůj příběh neřeknou.
Ale ne vše je ztracené a vše končí špatně, na závěr jedna z hezkých epizod:
Úplným balzámem na mojí duši byl pán ve věku snad osmdesát let, přijel na kole, v daném terénu a věku opravdu borec, po hodině lovu ulovil krásného lysce o váze cca. dvanáct kil, kterého na jemné proutky zdolával více než půl hodinu a když jej podebral, myslel jsem, že kvůli jeho vyčerpání budu volat záchrannou leteckou službu. Pár minut to oba rozdýchávali, lovec i ryba, pak na mě zavolal, zřejmě si všiml že si fotím na břehu detaily pro tento článek a poprosil mě o fotografii pro dceru a vnučky. Došel jsem s Canonem a pán měl i lehkou kaprařskou podložku pod rybu, byl tak vyčerpán, že kapra ani nebral do rukou na klasickou ,,kaprařskou“ fotku, jen si k úlovku sedl! Párkrát jsem zmáčkl spoušť a pomohl rybu vypustit zpět do její domoviny! Byl to i pro mě neskutečný zážitek, asi takovou chuť rybařit bych chtěl mít za třicet pět let, až dosáhnu jeho věku!
Pavel Bobrman Vohralík