Rozhodl jsem se, že druhý víkend v březnu vyrazím na kapry. Tuto menší, ale úžasnou vodu, jsem navštívil již několikrát a velmi rád sem jezdím i na jednodenní vycházky. Od doby, co jsem začal rybařit, chytám nejvíce tady. Tentokrát jsem si řekl, že pojedu na víkend. Počasí vypadalo velmi slibně, a proto jsem neváhal a co nejdříve jsem odjel z domu.
Když jsem dorazil k vodě, tak tam nikdo nebyl. Vybral jsem si místo a nanosil věci. Vytáhl jsem pruty, navázal montáže a nahodil. Přidal jsem PVA, ve kterém byly peletky Rapid Devil squid a drcené boili Česnek & chili se sladkým method mixem. Pod háček jsem nastražil na jeden prut POP-UP Ananas 16mm a na druhý boilies Ananas 18mm na dno. Poté, co jsem nahodil, následovalo krmení. Krmil jsem stejným mixem, co byl v PVA a kobrou jsem na lovné místo naházel asi 200 gramů boiliesů česnek & chilli 18mm a Ananas + N.BA. 18mm. Všechno krmení jsem měl zalité Aminoliquidem, aby nerozpouštělo PVA a zároveň zatraktivnilo krmení a na lovné místo přilákalo co nejdříve první kapry. Tuto první krmnou dávku jsem měl nachystanou už z domova, abych se u vody nezdržoval a aby to pěkně nasáklo.
Jen tak si sedíme na křeslech a povídáme si, právě v tuto chvíli nás vyruší pípák. Zrovna jsem popíjel s kamarádem kafe. Položil jsem hrnek, do ruky vzal prut a lehce jsem přiseknul. Povídám „Takhle rychle jsem to nečekal“. Za chvíli byl kapr v podběráku, celý šťastný ho vytahuji na podložku a kamarád mi gratuluje k prvnímu kaprovi výpravy. Kapr vážil 3,5 kilogramů a měřil 53 centimetrů. Nebyl to žádný obr ale na začátek sezony to bylo super. Kapr mi přišel z hrany na boili Ananas ze dna. Myslel jsem si, že tato nástraha bude nejlepší, a proto jsem ji nastražil znovu a nahodil na hranu.
Správný návazec je snad nejdůležitější věc na prutu, proto pro Vás mám menší představení montáží. Na jednom prutu byl kombinovaný návazec z fluorocarbonu a pletené šňůry s menším háčkem, rychlo výměnným obratlíkem, rovnátkem a převlekem. Druhá montáž byla mnohem jednodušší. Návazec se skládal pouze z pletené šňůry, háčku, obratlíku a rovnátka.
„Nejdůležitější je věřit montáži, krmení a místu, kde chytáme. Pokud nevěříme, tak se nám snižuje mnohokrát šance na úspěch“.
Když jsme pustili kapra, tak bylo super pozorovat hladinu. Koukáme a vidíme hejno ryb u hladiny. Plavaly přímo nad našimi místy. Chvilku jsme se kochali, ale potom bylo na řadě vybalování všeho ostatního. První věcí byl bivak a deštník od Mivardi. Ukotvení bylo vcelku složité, protože jsme si sedli na místo, kde dříve stála nějaká chatka a na zemi byly cihly a kameny. Musel jsem to nějak zapíchnout a zatížit. Vše se podařilo a mohli jsme si v klidu sednout a popovídat si.
V duchu si říkáme: „Doufám, že to nebyl první a poslední kapr této výpravy, ale pořád jsem věřil, že ne“.
Asi dvě hodiny na to, co přišel první záběr, zazněl opět signalizátor. Záběr byl velmi opatrný a tak bylo nutné si chvilku počkat, až to pořádně nasaje. Zvedl jsem prut, přiseknul a byl tam! Ryba ze začátku moc nebojovala, ale 15 metrů od břehu se otočila a nechtěla mi dát ani metr zadarmo. Říkám si: „Že by amur?“ Měl jsem osazené pruty novými navijáky Panther SHX Mivardi, a proto jsem nevěděl jak přesně si s ním pohrát. Po pár minutách jsem na to ale přišel a vše bylo v normálu. Když se ryba unavila, lehce jsem si ji povodil a přivedl až do samotného podběráku. Když bylo vidět, co je to za rybu, ukázalo se, že je to kapr. Položím ho na podložku a vidím, že je to kapr ze stejné série jako ten první. Měl kolem 3,5 kilogramů a zase 53 centimetrů. Tentokrát mi zabral na druhý prut, kde bylo boilie POP-UP Ananas 16mm.
Nahodil jsem a konečně si sedl. Nevěděl jsem, zda chci záběr nebo alespoň 4 hodiny odpočinku. Byl jsem maximálně unavený a nic se mi nechtělo dělat. Přesně to, v co jsem doufal, se splnilo. Na delší dobu se to uklidnilo a bylo dost času na odpočinek a následné uspořádání věcí, uvaření pozdní snídaně a především přemýšlet o vodě a chování ryb. Nevěděli jsme, jestli to bude brát ze dna nebo nade dnem a hlavně jestli to byla náhoda nebo ne. Měli jsme zakrmenou jednu lajnu a na různých hloubkách, takže jsme byli naprosto v klidu, i když to nebralo.
Asi po druhé hodině odpoledne se to probralo a kamarád měl kapra. Nebyl to žádný obr, ale bylo to povzbuzení. Nafotily se pěkné fotky menšího kapříka a šup zpět do svého živlu. Tentokrát přišel na popku. Bylo to 2:1 pro POP-UP Ananas. Za dvě hodiny byl záběr a kamarád vytáhl pěkného kapra o délce necelých 60 centimetrů a váhy 4,8 kilogramů. Toto bylo pro nás suprové znamení a nabuzení na další hodiny lovu. Říkám: „Tak to je super, třeba sem najíždí větší kapři“. Bohužel, později jsme zjistili, že opak byl pravdou. Zase zabodovala popka, a tak bylo jasné, jak budeme chytat. Jeden prut na POP-UP Ananas a druhý na dno.
Ustalo to, jako předešlý den. Od druhé hodiny odpolední, až do šesté večerní bylo ticho. Měli jsme hodně času na různé experimenty a chystání krmení na večer a na ráno. Namíchal jsem si opět stejné krmení jako na začátku a udělal několik PVAček. Připravil jsem si návazce a odzkoušel je u břehu. Dělal jsem různé kombinace jako například: Peleta halibut 16mm + půlka POP- UP Ananas 16mm , POP-UP Ananas 16mm + boilies na dno, boilies v pastě stejné příchutě atd… atd… Na nic to prostě nešlo. Ryby prostě nechtěly žrát. Vzal jsem do ruky prut s raketou a šel jsem si zakrmit. Bohužel se zvedl lehce vítr, ale ani to mne neodradilo. Hodil jsem první raketu na správné místo a pak další 4 si lítaly, jak chtěly. Vůbec to nechtělo letět tam, kam mělo. Toto byla největší chyba. Od této chvíle se u mne na místě nemihl ani kapr a pípák ani nepípnul. Kamarád vytáhl ještě jednoho nebo dva kapry a potom už jsme museli smotat pruty, protože budík hlásil 20:55.
Když jsme všechny pruty složili a uložili na noc do bivaku, tak nám bylo jasné, že se najíme a zahrajeme si karty. Když jsme hráli, tak začalo trochu foukat a ochladilo se. I voda klesla o necelý stupeň dolů. Zalezli jsme do spacáku a uvařili kafe na zahřátí. Popovídali si o úžasném dni, který byl pro nás výjimečným, a šli jsme spát. Během noci bylo nutné asi dvakrát vstávat kvůli větru, který byl tak silný, že plachtu a deštník povolil a já to musel opravit. Nad ránem, asi ve 4 hodiny, se mi už nechtělo spát, tak jsem vylezl ze spacáku, promíchal krmení, nachystal pruty a kobrou jsem si zakrmil lovná místa. V 5 hodin jsem nahodil pruty a prokrmil oba fleky raketou. Tentokrát to šlo úplně samo. Každá raketa letěla na to dané místo. Vše bylo hotové a já zalehl a čekal.
Ani ne hodinu po tom, co jsem si lehl, byl první záběr. Zdolal jsem kapra 51 centimetrů a 3 kilogramy. Nafotili jsme ho a pustili. Říkali jsme si, že je to nějaké zajímavé, když je teplota vody ještě níž než večer. Přecvaknul jsem návazec s PVA a šup to tam znovu. Od této doby bylo až do oběda „mrtvo“.
Odbyla dvanáctá hodina a my věděli, že musíme začít pomalu balit. Vůbec se nám do toho nechtělo, ale věděli jsme, že musíme. Říkáme si: „Tak jdem na to… to byl dnes asi jen jeden kapr“. Balili jsme dál a za chvíli mi přišel jeden na rozloučenou. Byl to zase kapr kolem 3 kilogramů, ale potěšil. Kamarád vytáhl asi za půl hodiny taky jednoho v této velikosti a už nám bylo jasné, že toto byly poslední ryby výpravy.
Po závěrečných kaprech březnové výpravy jsme se vrhli pobalit zbytek vybavení a vše jsme vynosili na parkoviště do auta. Když to bylo všechno naskládané v autě, tak jsme sešli ještě k vodě a trošku to všechno shrnuli. Byli jsme maximálně šťastni, že se nám podařilo na druhé výpravě letošního roku takhle uspět a pokusíme se zase co nejdříve vyrazit k vodě. „Není důležité za každou cenu nachytat velké kapry, ale pobavit se i s menšími, zvlášť po zimě.“ :-)
Za Mivardi Jan Čechák (Hanz)
PS. A musím říct, že navijáky jsou suprové. Pracují přesně tak, jak jsem si představoval, bez sebemenších problémů hází přes 100m a neskutečně jemná brzda.
Panther SHX jistá volba! :-)
