Kaprařina a krmení v podání Davida Lužného 1. díl

Zpět na Tipy a triky
11. 2. 2016 - Krmení, nebo chcete-li vnadění jako součást lovu jakéhokoliv druhu ryb je dost důležitou součástí taktiky. Často spolu s prezentací nástrahy vytváří pomyslný jazýček na vahách mezi úspěchem a neúspěchem. Stejně jako v předchozím článku o zavážení bych se chtěl pokusit tomuto tématu věnovat trošku komplexně – od zodpovězení otázky proč vlastně krmit obecně, přes různé krmné strategie, čím vlastně krmit a jaké při tom lze využít případné pomůcky. Nechci a nebudu tvrdit, že „objevuji Ameriku“, přesto si ale myslím, že svůj okruh čtenářů si tento materiál najde a zvláště pak začínající či méně zkušení kolegové - rybáři si můžou odnést a popřípadě pak sami u vody vyzkoušet pár tipů. Zde jen malinko odbočím a požádám vás, abyste měli na mysli, že to, co se od vody odnese, ať už do kuchyně nebo do jiné vody, už nikdy nechytíme…. Myšlenka chyť a pusť je už poměrně známa, nicméně stále se najdou tací, co berou rybářské revíry jako náplň mrazáků či zdroj příjmů. To by na úvod stačilo, takže pojďme si hned zpočátku odpovědět na zásadní otázku proč vlastně krmit-vnadit?
dsc_4426.jpg

Krmení, nebo chcete-li vnadění jako součást lovu jakéhokoliv druhu ryb je dost důležitou součástí taktiky. Často spolu s prezentací nástrahy vytváří pomyslný jazýček na vahách mezi úspěchem a neúspěchem. Stejně jako v předchozím článku o zavážení bych se chtěl pokusit tomuto tématu věnovat trošku komplexně – od zodpovězení otázky proč vlastně krmit obecně, přes různé krmné strategie, čím vlastně krmit a jaké při tom lze využít případné pomůcky. Nechci a nebudu tvrdit, že „objevuji Ameriku“, přesto si ale myslím, že svůj okruh čtenářů si tento materiál najde a zvláště pak začínající či méně zkušení kolegové - rybáři si můžou odnést a popřípadě pak sami u vody vyzkoušet pár tipů. Zde jen malinko odbočím a požádám vás, abyste měli na mysli, že to, co se od vody odnese, ať už do kuchyně nebo do jiné vody, už nikdy nechytíme…. Myšlenka chyť a pusť je už poměrně známa, nicméně stále se najdou tací, co berou rybářské revíry jako náplň mrazáků či zdroj příjmů. To by na úvod stačilo, takže pojďme si hned zpočátku odpovědět na zásadní otázku proč vlastně krmit-vnadit?

Proč vlastně krmit?

 Cílem krmení je přilákat pokud možno cílovou rybu, v našem případě kapra či amura k nástraze a docílit tak záběru. Krmení okolo nástrahy vydáváním potravního signálu a uvolňováním atraktorů zaujme ryby nacházející se poblíž či ryby proplouvající okolím krmného místa.   V ideálním případě je cílem krmení docílit toho, aby si ryba na naši návnadu zvykla a přijímala ji s důvěrou. Čím více kuliček boilies či pelet ryba pozře, než se dostane do kontaktu s naší nástrahou a háčkem tím lépe. Tato myšlenka je základem tzv. „ předkrmování“, tedy předložení určitého množství návnady v pravidelných intervalech po delší dobu před samotným lovem. Velmi důležité je, aby i v den lovu v určitém čase, jako v předchozích dnech, dopadla do vody dávka krmení, ale už podstatně nižší, než ve dnech předchozích…. Ryby, které si zvykly na naše krmné místo najíždět pro svou dávku snadno dostupné potravy, jí mají najednou už méně, musí návnadu přijímat rychleji a bez zkoumání a tedy se snadněji spletou při soupeření o potravu a nasají nástrahu s háčkem.  Pokud se bavíme o krmení, je na místě si uvědomit, že mimo nejrůznějších variant je nutné vzít do úvahy, zda-li se jedná o soukromou či svazovou vodu, její specifika (např. preference ovocných či rybích příchutí), dostupnost a množství přirozené potravy, množství obsádky a její druhovou skladbu a v neposlední řadě i roční období. Ptáte se proč? Pokusím se vysvětlit hned – pokud víme, že se na dané vodě nachází minimum bílé ryby, můžeme jako návnadu použít i drobnější částice, které bílou rybu přitahují (např. konopí) a můžeme krmnou dávku snížit, protože téměř celá zůstane pro kapry. Naopak v případě, že víme, že se na dané lokalitě vyskytuje větší množství bílé ryby, vynecháme drobnější částice a vnadíme pouze peletami či boiliesem.  Na málo úživných, tzv. hladových lokalitách vytvoříme i méně kvalitním krmením rozhodně rychlejší efekt, než na vodě, ve které je dost přirozené potravy.  Zde se nabízí použití příchutí stejných, jaká je zde přirozená potrava ( např. mušle či slávičky).  V praxi se ale vyplatí použití naprosto odlišných příchutí (např. patentka).  Je to jednoduché – budete delší dobu jíst jen samotné maso, pak vás logicky spíše zaujme sladké jídlo než další řízekJ. Tohle neplatí jen u mého parťáka Pepy.

dsc_4296.jpg
dsc_4322.jpg
dsc_4293.jpg

Jak na krmení v průběhu roku?

Co se ročního období týče, tak je nesmyslné, abychom do vody na začátku sezony, kdy je voda ještě chladná a ryby ještě nejsou v plné potravní aktivitě, sypali velké množství návnady. Jednak plýtváme svými vlastními prostředky a velké množství návnady by bylo spíše proti nám.  Když si uvědomíme, že ryby k zasycení potřebují pár soust, kterých bychom na místo dopravili několik desítek, je jasné, že velmi výrazně klesne pravděpodobnost, že ryba nasaje rovna naši nástrahu.  Navíc si můžeme velmi snadno místo znehodnotit tím, že na dně bude velké množství zkažené, popř. plesnivé návnady.  Pokud se krmení v průběhu roku týče, jak už jsem předeslal, mělo by být přizpůsobeno potravní aktivitě kapra a smyslu uvedenému v úvodu toho článku.  Z jara, v chladné vodě, doporučuji vnadit spíš méně, používat spíše atraktivní krmení a krmit přímo k montáži s atraktivní nástrahou. Ryby se v chladné vodě tolik nepohybují, tedy se je snažit spíše vyhledat, lovem na šoulačku, s minimem vybavení, častějším přehazováním či i změnou místa. Pokud mám být konkrétní, v tomto období bych zvolil např. směs method mixu a pár kuliček rozdrcených v drtiči návnad ( krusha), příp. menších pelet o průměru 4mm, vše zalité tekutou potravou nebo liquidem  ve snaze návnadu maximálně zatraktivnit.   Zde připojím svůj tip – je známo, že PVA materiály nemají všechny stejnou rozpustnost, ta je navíc ovlivněna i teplotou vody. Takže pokud nemáte svou oblíbenou značku PVA vyzkoušenou v chladné vodě, je na místě si toto vyzkoušet ve vodě u břehu. Získáte tak představu o rychlosti rozpouštění a vyhnete se tak případným nepříjemnostem. I taková maličkost, která třeba hned každého nenapadne, jako rozdíl mezi upěchováním válečku ze suchých návnad a následné přelití liquidem oproti upěchování již zatraktivněné směsi do PVA bude hrát svou roli, neboť přelití PVA tekutou potravou či liquidem zpomaluje následně rozpad tohoto materiálu. Stejně tak hustota, s kterou jsou vytvořena jednotlivá „očka“ v PVA punčoše.

dsc_4661.jpg

Se vzrůstající teplotou vody lze přidat i na množství krmení a používat i větší částice, neboť metabolismus a trávení ryb se zrychluje a nám se tím snižuje riziko, že se nám ryby podaří překrmit. V plné sezoně, pokud je to třeba, lze bez obav krmit i několika kilogramy až desítkami kilogramů návnady několikrát denně, zejména pak, pokud lovíme na tekoucí vodě, na řece.  Stejně tak na začátku podzimu, kdy se ryby začínají „ zažírat“ na zimu, lze bez obav krmit větším objemem krmení a poté, s  klesající teplotou vody, začít zase ubírat na množství.

Rozšířený omyl

V souvislosti s množstvím návnady je třeba uvést, že je naivní očekávat, že krmením velkým množstvím návnady, na jakémkoliv místě, ryby na toto natáhneme.  Netvrdím, že se to víceméně náhodně nemůže podařit, ale je daleko přínosnější vypozorovat pohyb ryb po lokalitě a krmení předkládat do míst, kde se vyskytují - ať už pro výskyt přirozené potravy, nebo na „kapřích stezkách“, tedy na místech, kudy pravidelně migrují a i když budeme krmit daleko méně, téměř stoprocentně dosáhneme lepších výsledků.  

dsc_4426.jpg

Co použít na krmení?

Odpověď je jednoduchá – téměř cokoliv. S úspěchem lze využít jak drobné částice jako řepka, konopí, len, cizrna, kukuřice, pšenice, ječmen, proso, hrách, slunečnice, tygří ořech, ať už samotné, nebo smíchané v partiklové směsi. U všech těchto, v podstatě semen, je nutné tyto správně upravit, aby rybám nezpůsobily trávící obtíže.  Drobný partikl lze s úspěchem použít na prvotní zákrm, tím na lovné místo nalákat bílou rybu, která místo vyčistí a svou aktivitou přiláká i kapry.  Pokud přidáme i větší partikl, např. tygří ořech, ten na místě zůstane kaprům.  U tygřího ořechu je třeba ale počítat s tím, že rybu poměrně rychle zasytí a vyplatí se tak vnadit jen malým počtem kusů, cca hrstí na každou montáž.  V kaprařských časopisech, zejména v těch zahraničních, se uvádí, že při dlouhodobém překrmování tygřím ořechem může dojít až k úhynu kaprů.  Tygří ořech osobně používám ne pouze namočený, ale uvařený ( vařím cca 30min) a po několik dní ustátý za přidání cukru před samotným povařením, kdy začne jeho fermentace. S úspěchem lze využít i čistou esenci případně esenciální oleje aplikované do vody, v které tygří ořech máčíme a následně i vaříme. Tyto přísady „natáhne“ do sebe o poté se z něj budou pomalu uvolňovat.   Tekutinu neslévám, ale i s tygřím ořechem přeleju do uzavřené nádobě a v teple nechám pracovat. Ta po několika dnech zhoustne a vytvoří se šlem, v tomto stadiu je pro kapry nejpřitažlivější. Onen šlem pak můžeme použít např. do methodmixových koulí nebo koulí z kaprových směsí. Stejně tak lze ke krmení použít pelety, nejrůznějších průměrů a příchutí. 

dsc_4567.jpg
dsc_4737.jpg
dsc_4668-1.jpg

Je třeba počítat s tím, že mastné pelety, tedy pelety s vysokým obsahem olejů, budou fungovat nejlépe v teplé vodě, naopak v chladné vodě je olej „uzavře“. Ideální je zkombinovat několik průměrů pelet do jedné dávky, čímž si zaručíme jak rychlou atrakci díky malým průměrům, ale i na našem místě zůstanou po delší dobu větší průměry.  Samozřejmě ke krmení je asi nejvíc využíváno boilies, povětšinou v příchuti, na kterou se následně i loví. Zde nabízím další svůj tip – při dlouhodobém krmení, ať už při předkrmování nebo např. na výpravě, která trvá delší dobu, bych doporučil začít krmit boilies nižších řad, které bývá stavěno na vysoké atraktivitě a přidat pár kuliček vyšší řady. S postupem času pak praktikovat obrácený postup a krmit boilies vyšších řad. Osobně jako spolupracovník firmy Mivardi používám boilies produkované touto firmou, ať už jako hotovky, nebo doma rolované z jejich základních směsí. Osvědčilo se nám začínat s vysoce atraktivním a tedy „ rychlým“  bolies řady Easy catch v příchutích jahoda, ananas a k tomuto přidávat např. cherry jako zástupce vyšší řady Excellent - tuto taktiku s oblibou praktikuje můj týmový kolega, já mám dobrou zkušenost s cherry na první zakrmování a přidávat boilies sea, které mám v oblibě. Cherry místu udělí prvotní atraktivitu a na seu začínám chytat až 2-4den výpravy, ačkoliv s ním krmím od začátku. Toto boilies je selektivnější a je třeba s ním více krmit, na druhou stranu čím více se s ním krmí, tím lepší bývá výsledek…pokračování v příštím čísle

David Lužný

dsc_4473.jpg

Diskuze k článku

Pro přidání příspěvku do diskuze je třeba být přihlášen.