Putování po českých soukromých revírech - díl 1. - Tovačovská jezera

Zpět na Tipy a triky
31. 3. 2014 - V tomto dílu putování po rybářských lokalitách bych se chtěl věnovat Tovačovským jezerům, kde sami trávíme ročně poměrně dost času. Valná většina rybářů, ne-li všichni, znají jezera díky Tovačovskému maratonu, nebo chcete-li extrémnímu závodu v lovu kaprů. Ten proslavil či zviditelnil jezera nejen díky on-line přenosu snad nejvíc. Nemálo vyznavačů kapradiny sledovalo tento závod nejen u monitoru počítač, ale i při osobní návštěvě. Ač se mnou možná někteří nebudou souhlasit, je podle mého názoru velká škoda, že se tento, troufám si říci ve své době určitě nejlepší kaprařský závod v republice, stal minulostí. I díky publicitě, které se mu dostalo i ve sdělovacích prostředcích, byla i „nerybářská“ veřejnost informována o myšlence „ chyť a pusť“ a tím i o tom, že rybařina jako taková není jen o ponechaném úlovku, o mase, ale, a to především, o pobytu v přírodě. Dnes břehy jezer hostí jedno z kol Carp ligy a jarní závod pro širokou rybářskou veřejnost, který je pořádán jako lov z odhozu.
p1060916-1.jpg

V tomto dílu putování po rybářských lokalitách bych se chtěl věnovat Tovačovským jezerům, kde sami trávíme ročně poměrně dost času. Valná většina rybářů, ne-li všichni, znají jezera díky Tovačovskému maratonu, nebo chcete-li extrémnímu závodu v lovu kaprů. Ten proslavil či zviditelnil jezera nejen díky on-line přenosu snad nejvíc. Nemálo vyznavačů kapradiny sledovalo tento závod nejen u monitoru počítač, ale i při osobní návštěvě. Ač se mnou možná někteří nebudou souhlasit, je podle mého názoru velká škoda, že se tento, troufám si říci ve své době určitě nejlepší kaprařský závod v republice, stal minulostí. I díky publicitě, které se mu dostalo i ve sdělovacích prostředcích, byla i „nerybářská“ veřejnost informována o myšlence „ chyť a pusť“ a tím i o tom, že rybařina jako taková není jen o ponechaném úlovku, o mase, ale, a to především, o pobytu v přírodě. Dnes břehy jezer hostí jedno z kol Carp ligy a jarní závod pro širokou rybářskou veřejnost, který je pořádán jako lov z odhozu.

Podle pana Jaromíra Žáčka a jím zpracovaných zápisů z kroniky MO ČRS Tovačov vznikla Tovačovská jezera jako taková v padesátých letech minulého století jako zatopené prostory po průmyslové těžbě štěrku, kdy zpočátku zde mohli lovit pouze zaměstnanci štěrkoven Tovačov a členové rybářského spolku v Tovačově se snažili, aby na této vodě mohli lovit také. Podle zákona z roku 1953 mohli vody obhospodařovat jen členové rybářských sdružení, a proto pracovníci štěrkoven přešli pod rybářský spolek Tovačov a v té době se vžil název Donbas.  Nejprve byla rozhodnutím tehdejšího ONV Kojetín přičleněna k revíru Morava 15 a dostalo se jim označení Morava 15A. Opětovná změna názvu proběhla od roku 1976, kdy byla organizace začleněna do krajského hospodaření a revír dostal název Morava 17A. V prvopočátcích měl revír kolem 20ha a zarybňování bylo poměrně skromné. Spolu s postupným zvětšováním vodní plochy se zvětšoval i počet vysazovaných ryb. První sumci zde byli vysazeni počátkem šedesátých let a dále se mimo kapra vysazoval candát, štika, lín, bílá ryby a úhoří monté.

dsc06426.jpg
dsc_0002-2.jpg
dsc_1125-1.jpg

Jezera byla zasažena povodní v roce 1997, kdy se spojila po protržení hráze v jeden revír a hlavně sumci se tak dostali do všech částí jezer. Pravděpodobně při povodni se do lokality dostala i slávička mnohotvárná, která v současnosti pokrývá nejrůznější předměty na dně, jako kořeny stromů, lana, ale vyskytuje se i na podvodní vegetaci. K přichycení na podklad využívá vlákna podobná chitinu, přičemž vytváří různě veliké shluky. Filtrováním vody zvyšuje její čistotu.

dsc_0051-3.jpg
dsc_0845-1.jpg

Pod souhrnný název Tovačovská jezera patří lokalita II. – troubecká pískovna u obce Troubky, lokalita III. – Annín a lokalita IV. - Jih. Jezero „Sever“ zůstalo jako jediné v hospodaření Českého rybářského svazu, MO Tovačov. Na lokalitách II., III. A IV. od roku 2005 hospodaří vlastník, Českomoravský štěrk, a.s. Celková výměra jezer je kolem 330ha a stále se zvětšuje. Rozloha lokality III. je zhruba 105ha s průměrnou hloubkou kolem 6ti metrů. Počátky hospodaření vlastníka provázel rozruch v řadách rybářské veřejnosti a kolovalo plno „zaručených“ zpráv o budoucnosti jezer, pravidlech lovu a cenách povolenek. Čas naštěstí tyto zprávy nepotvrdil a dnes vypadají jezera velmi dobře. Vládne tu taková „ domácí“ pohoda, se spoustou rybářů se zde potkáváme opakovaně a je o čem povídat. V době prázdnin a dovolených tu bývá plno a rybářský tlak dostupuje vrcholu. Co se rybí obsádky týče, tak na své si přijdou jak příznivci kaprařiny ve stylu „chyť a pusť“, tak i rybáři lovící zvyklí odnést si od vody rybu. Jsou zde i krásní dravci, mimo již zmiňovaných sumců i štiky, candáti, okouni. Úctyhodných rozměrů zde díky dostatku přirozené potravy dorůstají i amuři. Revír je každoročně zarybňován K3 (kapr tříletý), Š1 (štika jednoletá),Ca2 (candát dvouletý) a Br (bílá ryba) a to ve třech cyklech – jarním, letním a podzimním. Vysazován je zde i úhoř. Osobně si myslím, že jezera jsou dnes velmi dobrou ukázkou toho, jak se dá na revíru hospodařit. Je škoda, že podmínky zde nastavené nefungují bohužel na svazových vodách a spousta rybářů raději jezdí za hranice republiky. To je ale téma na samostatný článek.

dsc06339.jpg

Na jezerech jsou vydávány dva druhy povolenek – modré, nebo-li základní a zelené, nebo-li speciál. Rozdíl mezi oběma druhy povolenek spočívá v tom, že držiteli modré povolenky není dovoleno s motorovým vozidlem parkovat v místě lovu (parkování na vyhrazených parkovacích místech) a není mu dovoleno vyvážet návnady a nástrahy. Držitel povolenky speciál může u vody setrvávat 24hod denně, k čemuž je povolen jak bivak, tak i karavan a dále může zavážet návnady a nástrahy.   Co se doby platnosti povolenek týče, tak se zde vydávají denní, třídenní (víkendové), týdenní, čtrnáctidenní a roční. Záleží na každém, jakou povolenku si vybere.  Další možností je pořídit si základní, modrou, povolenku např. roční a na požadovanou dobu přikoupit tzv. „ zelenou kartu“, čímž se dostane držiteli stejných oprávnění, jako má držitel povolenky speciál.  Za poplatek lze lovit dravce ze zakotvené lodi či sumce za pomocí vábničky a to za podmínek uvedených v místním rybářském řádu. 

dsc_0310.jpg
dsc_0311-2.jpg

Povolenku lze zakoupit v buňce u sídla MO ČRS Tovačov ve vyhrazených časech a v prodejně rybářských potřeb u zámku v Tovačově. Doporučuji každému lovícímu pečlivě prostudovat místní rybářský řád a zabránit tak případným nedorozuměním. Zdůrazním jen označování míst, ke kterému je povolena pouze tyčová bójka, H-bójka jen pro dočasné označení! Dále platí zákaz rozdělávání ohně mimo nadzemní zařízení (grily) a těch je dovoleno použít pouze dřevěné uhlí nebo brikety. Důvod je prostý – zabránit postupnému ničení příbřežních porostů.  Velký důraz je kladen i na čistotu na lovném místě vzhledem k pásmu hygienické ochrany vodního zdroje a na zacházení s ulovenou rybou – je povinností rybu nevyháčenou ve vodě položit na podložku, o rozměrech min 60x100cm, předem politou.  Po celém jezeře jsou vybudována WC, takže je stačí používat. Okolí nemusí nést charakteristické znaky přítomnosti neukázněných rybářů.

dsc_0082-1.jpg

Dno lokality III., Anínského jezera, je po těžbě štěrkopísku velmi členité, v hloubkách místy až 20metrů, což poskytuje nepřeberné množství možností kam umístit své nástrahy. V minulých letech zde lov na většině míst komplikovala poměrně bujná podvodní vegetace, lidově řečeno „ tráva“. Ta pokrývala a stále pokrývá dno do hloubek kolem sedmi metrů, ve větších hloubkách se už příliš nevyskytuje. Vzhledem k tomuto je při vyvážce ke zdolání povinnost používat loď, v které musí být uzavíratelná podložka a podběrák o délce ramen alespoň 80cm. Jak jsem už předeslal, každoročně je pro Tovačovská jezera vydáván rybářský řád, kde jsou uvedeny jak podmínky lovu, jednotlivé druhy povolenek a povolená množství ponechaných úlovků a jejich evidence. Lovící je povinen se s tímto seznámit a stvrdit podpisem. Součástí rybářského řádu, který obdrží lovící při zakoupení povolenky, je i mapka jezer s vyznačením míst se zákazem vjezdu a zákazem rybolovu. V této souvislosti chci ještě dodat, že dodržování stanovených pravidel kontroluje místní rybářská stráž. Jsou to správní chlapi na svých místech, neboť s rybářem, který vše dodržuje a chová se u vody slušně, bez problémů prohodí pár slov a případně i poradí, sami mají natočeno dost prutohodin, ale současně dokážou nekompromisně sjednat pořádek v případech, kdy je to třeba. Případnému hříšníkovi je odebrána povolenka a žádná další už vystavena nikdy být nemusí. A tak to má být, protože bez kontroly a případné represe by tato lokalita nebyla na takové úrovni, na jaké je a má obrovský potenciál do budoucna jak pro místní rybí obsádku, tak pro nás rybáře.  A za to vše patří vlastníkovi revíru a místní rybářské stráži velký dík!!

p1070022.jpg.jpg

Na závěr přidávám pár užitečných rad a tipů z praxe:

- vzhledem k vázkám, podvodní vegetaci a populaci slávičky je vhodné na koncové části udice použít několik metrů silnějšího monofilu aby nedocházelo k odřezávání montáží
- použitím odpadávací zátěže (olovo, kámen) si usnadníte zdolávání a zabráníte příp. poškození ryb
- pro dosažením pěkných úlovků není nutná daleká vyvážka
- při lovu i vnadění používejte jen řádně uvařený partikl, zdraví ryb je prvořadé!
- vzhledem k rozloze a hloubkám při nepříznivých klimatických podmínkách zvažte použití záchranné plovací vesty
- mějte prosím na paměti, že rybu, kterou od vody odvezete, už nikdy nechytíte!!

David Lužný

pa260513.jpg

Diskuze k článku

Pro přidání příspěvku do diskuze je třeba být přihlášen.