Časy, kdy se chodilo k vodě jen s kůrkou chleba či zbytky z oběda (knedlík, brambor, těstoviny), jsou dávno pryč. Jako malý kluk si ale pamatuji, že i na tyto nástrahy se daly chytit pěkné ryby. Není to tak dlouho, co jsem sundal z půdy staré pruty Shakespeare s navijáky Tokoz, po babičce a dědovi, které byly navázány. První montáž byla průběžná. Navázaný háček, po 30 cm zarážka z ventilkové gumičky a průběžné 30 gramové olůvko, které se dříve odlévalo doma. Druhá montáž se skládala z koncového olova a s dvěma návazci nad sebou, tzv. „balaton“. Tyto dva návazce se později zmodifikovaly a místo olov se vázaly krmítka, do kterých se namačkával zvlhčený kukuřičný a pšeničný šrot. Tento způsob lovu jsem před lety také preferoval. Přinášel mi více záběrů. Když se zamýšlím, tak krmítko byla moje první pomůcka, kterou jsem v té době nevědomky zakrmoval své lovné místo. Při záběru se rybě nikdy nepovede vysát všechen šrot uvolněný kolem krmítka a častějším přehazováním jsem zatraktivňoval lovné místo, díky většímu podílu šrotu na dně. Bylo ale zapotřebí nahazovat pořád do stejného místa. To bylo pár řádek k historii a teď bych vám rád popsal pár vnadících pomůcek moderní kaprařiny. V první kapitole se budu věnovat odhozové vzdálenosti 90 m a výše včetně použití zavážecí lodičky a člunu.
Zavážecí lodička
Vzdálenost: limitována dosahem vysílače a přijímače
Návnada: jakákoli
Zavážecí lodička slouží k zavezení montáží i s dostatečným množstvím návnady na jakékoli místo v našem zorném poli. Při správném výběru si můžete pořídit i více účelový stroj, který musí uspokojit i ty nejnáročnější kaprařské specialisty. Lodička může být vybavena echolotem i GPS přijímačem. Při jízdě lodičkou, LCD display na vysílači krásně vykresluje reliéf dna a vybrání správného lovného místa se proto stává hračkou. Díky možnosti zadání bodu pomocí GPS, nám také odpadá označování lovného místa H-bojkou nebo tyčovou bojkou. Lodička uložené GPS souřadnice najde s minimální odchylkou a doveze montáž i s návnadou do stejných míst.
Nevýhodou zavážecí lodičky je vyšší pořizovací cena. A jako jediný pomocník při zakrmování potřebuje vždy nabitou baterii. Další nevýhoda je, že není povolena na všech revírech.
Rada: Pokud zvažujeme zavážení dvou udic současně, je lepší použít turbínový pohon, důvodem je eliminace případného zamotání udic.
Člun
Vzdálenost: neomezená
Návnada: jakákoli
Člun je také všestranný pomocník, díky kterému se můžeme přepravovat po vodě se vším vybavením a lovit na místech, kde se po souši nedostaneme. S použitím vhodného echolotu zastává stejné funkce, jako u již výše zmiňované zavážecí lodičky. Ovšem velikou výhodou člunu je, že množství a rozptyl krmení vhozeného do lovného místa si určujeme mi sami.
Nevýhoda člunu je pouze jeho přeprava na místo lovu. Jinak si ale moderní kaprařinu a lov na delší vzdálenosti nedokážu bez člunu představit.
Rada: Pokud zvažuji pořízení člunu, jeví se mi optimální délka 2,9 m až 3,2 m s pevnou podlážkou a nafukovacím kýlem z důvodu lepší ovladatelnosti a stability člunu. Tato velikost je vhodná pro případné zdolávání větších ryb z vody pro max. dva rybáře.
Košíček (vlastní výroba)
Vzdálenost: +/- 100 m
Nástrahy: koule Method mixu
Použití je velmi jednoduché. Košíček navážeme na prut stejně jako montáž a stejně se s ním i nahazuje. Při nahazování dostaneme do krmné koule dostatek kinetické energie, ta zapříčiní odpojení se od lehkého košíčku. Výsledek? Krmení letí na místo určení a košíček padá kousek od vás. Pár kliček navijáku a vše se může opakovat. I když se košíček dá pořídit v každém větším rybářském obchodě, rozhodl jsem se ho vyrobit z pet lahve. Funkci plní stejnou. Dokonce jsem s tímto kusem plastu natolik spokojen, že jsem nikdy nezapřemýšlel o jeho záměně s komerčně vyráběným produktem. Vzdálenost doletu krmné koule závisí na cviku a hlavně na kvalitě odhozového prutu. Pro tuto funkci existují speciální pruty, ale i s kvalitním 3lb prutem se dá bez problému zakrmit do 100m vzdálenosti.
Rada: Je nutné mít směs tak pojivou, aby se koule nerozbila při letu, ale až dopadem na hladinu. Pokud máte ve směsi velký podíl partiklu a nejste si jisti dostatečnou pojivostí, je možné koule zamrazit.
Nejvhodnější „petka“ pro výrobu košíčku je „Poděbradka“ (dobrý tvar a nepraská). Dále si dejte pozor na délku šňůrek vedoucích k obratlíku. Musí být dostatečně dlouhé, aby koule opustila košíček v tu pravou chvíli a nezadrhávala o šňůrky u obratlíku. Košíček musí být vystřižen tak, aby na něm nevznikaly ostré rohy a případné prostřihy. Tyto prostřihy snižují životnost košíčku. Dále otvory pro uchycení šňůrek je nejlepší nevystřihovat nůžkami ale použít děrovačku na papír, případně vypálit trafo pájkou. Stěnu lze ještě zesílit (lepenka, koženka) a pronýtovat dutým nýtem. V poslední řadě je důležitá hloubka košíčku. Ta by měla být mělká, ale zároveň dostatečná, k tomu aby krmné koule nevypadávaly při náhozu.
Raketa a raketa Spomb
Vzdálenost: +/- 100 m
Návnada: jakákoli
Používání raket si oblíbili jak kapraři tak feederaři. Stejně jako u vnadícího košíčku je zapotřebí prut naviják a vlasec. Já osobně jsem této technice vnadění přišel k chuti až po příchodu zakrmovacích raket Spomb. Díky aerodynamickému tvaru a zacvaknutí rakety do klipu dopravíte veškerou „náplň“ do požadovaného místa. To beru jako nespornou výhodu oproti starším otevřeným typům raket, kde se při náhozu část krmení uvolní dříve, než raketa dopadla na vodní hladinu. Další výhodou raket Spomb je možnost vnadit s tzv. Methodmixovou kaší. Tu jsem si oblíbil při metodě lovu ZIG-RIG (lov ve vodním sloupci) a v letním období, kdy potřebuji zaujmout kapry vyhřívající se u vodní hladiny. Kapři pak pronásledují voňavé částečky propadávající vodním sloupcem až ke dnu, kde na ně čeká past v podobě připravené montáže.
Rada: S trochou nadsázky se dá s raketou krmit do velkých vzdáleností s velkou přesností. Tu nám zaručí zaklipování vlasce na navijáku v požadované vzdálenosti, na které jsme se rozhodli lovit. V zimních měsících je tato technika zakrmování trefou do černého. Účelné a přesné.
Kobra
Vzdálenost: +/- 100 m
Návnada: Boilie, Pelety
Tento kus naohýbané trubky má ve své výbavě snad každý kaprař. Moc dobře si pamatuji, jak s prvními kuličkami boiliesu jsem si pořizoval i tuto zázračnou vnadící pomůcku. Díky kobře se dá do vody dopravit dostatečné množství boilies a s trochou cviku velmi přesně a daleko. S peletami je to malinko složitější. Při kobrování pelet se nedostanete do takové vzdálenosti jako u boiliesů a rozptyl se také výrazně zvětší. To ale nemusí být vždy špatně. Pro plošné zakrmení jsou ideální. Nejčastější tvary kober se používají „bumerang“ a „labutí krk“. Labutí krk mi vyhovuje více, ale po pár zastřelených kuličkách s bumerangem si také bez problému lovné místo zakrmím. Vše je jen o cviku a zvyku.
Rada: Při výběru správné kobry dbejte na její průměr, který se odvíjí od průměru zakrmovacího boiliesu (hodně ovlivňuje délku hodu). Také si dejte pozor na její váhu a dobrý úchop. Čím je lehčí, tím je šetrnější k vašemu předloktí i zápěstí. Dále hod též ovlivňuje váha koule. U vysušených koulí je třeba před použitím koule navlhčit nebo nadipovat. Vzdálenost 100 m není jednoduché vždy hodit, ale pokud jsou koule kulaté, těžké a kobra je uvnitř čistá lze se na tuto vzdálenost spolehnout. Můj nejoblíbenější způsob zakrmování při lovu velkých zkušenějších ryb hlavně v místech, kde se snažím zachovávat absolutní klid.
Závěr
Závěrem bych chtěl říct, že není důležité trhat vzdálenostní rekordy, ale dopravit co možná nejpřesněji určené množství krmení k místu nastražené montáže. I tak si myslím, že vzdálenost 100 m je hraniční vzdálenost pro bezpečné nahazování, jak prutem, tak i k přesnému zakrmování. Delší vzdálenosti je lepší vždy zavést. Co je nám platné, že dokážeme prutem nahodit případně i do větších vzdáleností, ale s rizikem zamotání montáže.
V příštím díle se pokusím popsat techniky zakrmováním lovných míst do vzdálenosti cca 50 m včetně možnosti zakrmování u převislých břehů, keřů a stromů.
Tomáš Kos