Po loňském úspěšném soustředění ve Strakonicích jsme letos vybrali Břeclav jako ideální místo pro konání této akce a termín 15. – 24. července. Jarní povodně zničily chaty, kde jsme měli bydlet, ale podařilo se zajistit náhradní ubytování v hotelu na zimním stadiónu v Břeclavi, který se ukázal jako ideální místo pro konání takovéto akce. Po jarních povodních zůstala v Břeclavi mračna komárů, které nám pobyt každý večer znepříjemňovala.
V sobotu odpoledne jsme přijeli autobusem do Břeclavi k hotelu Zimní stadión, kde jsme se ubytovali. Součástí tohoto zařízení je také restaurace, kam jsme chodili na snídaně, obědy a večeře. Postupně přijeli další účastníci z Moravy a Jižních Čech. V kompletní sestavě nás bylo dvacet, z toho čtyři vedoucí (Michal Švehla, Šárka Švehlová, Zbyněk Bačina a Lukáš Urban) a šestnáct plavačkářů (Barbora Bačinová, Tomáš Michálek, Jan Kostka, Jan Krejsa, Martin Kadlas, Jan Veselý, Klára Procházková, Ondřej Pokorný, Roman Pokorný, Hana Purkrábková, Karel Mádle, Jan Švarc, Václav Maštera, Adam Počarovský, Jakub Roudnický a Patrik Netolický). Navečer nám Zbyněk, který tu pořádá tábor již poněkolikáté, ukázal revíry, kde budeme v průběhu soustředění lovit. V dosahu byl protipovodňový kanál vzdálený asi deset minut chůze od ubytování a rybník Včelínek vzdálený pět minut.
V neděli šli plavačkáři lovit na kanál. Tato voda je velice těžká. Voda je průzračně čistá a ryby v ní berou velmi opatrně. Aby se o tom všichni na vlastní kůži přesvědčili, zahájilo se soustředění malým závodem. Většina závodníků nechytila rybu vůbec nebo jen sem tam nějakou náhodnou rybičku, proto ještě před večeří proběhla přednáška, jak na kanále nejlépe lovit. Mladí závodníci se rozdělili do tří družstev. Dvě byly po pěti a jedno po šesti členech. Každé družstvo dostalo přiděleného svého trenéra, který se o své svěřence staral. Nejpočetnější družstvo se dvěma nejmladšími závodníky vyfasoval Michal Švehla, kterému po soustředění určitě přibylo pár vrásek, ale staral se o své svěřence vzorně. Další družstvo dostala zkušená závodnice Šárka Švehlová, která si při práci na břehu vedla také znamenitě. Třetí družstvo zbylo na mě, Lukáši Urbanovi, také jsem se snažil naučit své svěřence co nejvíce. Michal se Šárkou mi už druhý rok s přípravou mladých plavačkářů pomáhají za co jim moc děkuju. Věřte, že to není lehká práce, naběhali jsme po břehu v parných vedrech mnoho kilometrů. Po večeři se všichni připravovali na pondělní trénink. Bylo nutné nachystat velmi jemné udice s vlasci tenkými 0,06 mm, maličké splávky, velmi jemné amortizéry a vše, co s extrémně jemným způsobem chytání na děličku souvisí.
Od pondělního dne nastal svěřencům opravdový sportovní týden. Ráno po sedmé hodině je čekala rozcvička. Po chvilce na hygienu a úklid nastal čas snídaně. A o půl deváté jsme už vyráželi na dopolední trénink. Zbyněk musel dvakrát od ubytování dovézt vybavení dodávkou, pro šestnáct závodníků toho byla pořádná hromada. Ostatní během chvilky došli pěšky. Dopoledne bylo vždy zaměřeno na určitou specifickou techniku, které zvládnutí se ověřovalo v odpoledním závodě. A večer po vyhodnocení celodenní aktivity na všechny čekala příprava na další den. Pokud si ke všemu přičtete obrovská vedra, kdy bylo každý den kolem pětatřiceti stupňů ve stínu, musíte výkon mladých závodníků obdivovat.
V pondělí byl na programu lov s děličkou s velice jemnými předepsanými řetízkovými udicemi, krmení kalíškem a střílení červů. Většina plavačkářů se nestihla za večer připravit. Není se čemu divit, bylo potřeba kompletně přezbrojit na velmi jemné chytání, které není na našich vodách zvykem. Ti rychlejší stihli před obědem chytnout pár ryb a hlavně si vyzkoušeli velmi náročné vedení lehké udice a zdolávání i velikých ryb na nejslabších vlascích a miniaturních háčcích. Všichni se však stihli připravit do odpoledního závodu. Po obědě ryby braly o poznání hůře, ale přesným vedením udice, pravidelným krmením a nastřelováním červů se daly vylákat k záběru. Lovili se cejni, jeseni a plotičky. Nejtěžší pro mladé závodníky bylo vyčkat na správnou chvíli záseku, nechat splávek mizet průzračnou vodou a neuspěchat pracně vydřený záběr. Trenéři si pochvalovali. Břeclavský kanál je těmito podmínkami známý a pro závodníky přichystal přesně to, co si přáli. Na technice bylo potřeba ještě hodně pracovat, proto zůstal na další den stejný program.
Po klasickém ranním kolotoči přišel úterní trénink. Všichni už byli připraveni a mohli se věnovat samotnému lovu. Bylo znát, že závodníci získávají jistotu i při lovu s velmi jemnou sestavou a vše si pěkně osvojují. Jen občasný záběr kapra, který až na jednoho skončil utržením, jim nedovolil zapomenout na ostražitost při zdolávání. Při odpoledním závodě každý dostal kromě své dávky krmení a červů na střílení, také pinky, hnojáčky a patentky na háček. Tedy skoro vše, co k velkým závodům patří. Dařilo se lovit krásné cejny, největší měl 1850 gramů, jeseny a při dopoledním tréninku Honza Veselý dokonce zdolal i kapra. Největší váhu 5260 gramů nalovil při závodě Honza Krejsa a zaslouženě vyhrál svůj sektor. Večer čekala na svěřence další příprava. Na středu byl nahlášen lov ouklejí. Bylo potřeba připravit biče, ouklejové udice i krátké návazce se speciálními háčky.
Ve středu jsme si přivstali, pozměnili jsme denní program. Hned po snídani, která byla o půl hodiny dříve, jsme vyrazili na rybník Včelínek, kde bylo naplánováno prověření dalšího způsobu lovu. Lov ouklejí je všem našim kadetům důvěrně známý, proto jsme už dopoledne uspořádali závod. Ouklejové závody patří k těm fyzicky nejnáročnějším. Pro dobré umístění v závodu je zapotřebí nalovit veliké množství malých ryb. Loví se výhradně na krátké biče, které jsou při zdolávání nejrychlejší. K tomu je nutné uzpůsobit sedačku, aby bylo vše po ruce a závodník se nemusel nikam ohýbat ani naklánět. Je nutné přizpůsobit udice, jejich délku i montáže. Používat speciální háčky, které se dají bleskurychle vyháčkovat. Jednoduše řečeno se musí udělat vše pro naprosté minimalizování ztrátových časů. Pokud závodník techniku zvládne, je možné lovit více jak čtyři oukleje za minutu. Před samotným závodem se znovu kadetům předvedlo, jak má být vše připraveno a chvilku na to se mohlo začít lovit. Všichni dostali rovným dílem přidělené pinky a ouklejové krmení, které nyní házeli v pravidelných intervalech do vody až se před nimi vytvořil zakalený mrak. První hodinu se lovilo opravdu dobře, ale druhé dvě hodiny se začala hodně projevovat přesnost krmení a jeho vhodná intenzita. Jak začalo záběrů ubývat, klesala i pozornost závodníků, co se v konečném důsledku značně projevilo na množství nalovených ryb. Tříhodinový rychlostní závod ubral našim svěřencům hodně sil. Ve velikých vedrech byla odpolední návštěva břeclavského koupaliště vítanou změnou denního programu. Ale večer se všem znovu nahrnula práce v podobě přípravy na lov s odhozovým prutem.
Čtvrteční a páteční den jsme zasvětili lovu s odhozovým prutem. Vše již probíhalo v klasických kolejích, dopoledne trénink, odpoledne závod a večer příprava na následující den. Lovilo se na propad a rybník včelínek se ukázal jako ideální revír pro tento způsob lovu a to jak svým dobrým zarybněním cejnem, ploticí a kaprem, tak hloubkou okolo dvou metrů. Mezi mladými závodníky byli veliké rozdíly ve znalosti této techniky. Někteří drželi odhozový prut podruhé v životě, jiní jen dopilovávali techniku pro nadcházející mistrovství světa. Tento způsob lovu je náročný na zručnost závodníka. Je třeba si dobře nacvičit nahazování, dobrzdění splávku, potopení vlasce, stejně jako zdolávání či střelbu prakem. Právě střelbu prakem jsme ve čtvrtek večer trénovali na parkovišti před hotelem. Stříleli se ušité „pucky" na armberkovou plachtu, která byla ve vzdálenosti 25 až 30 metrů. Našim mladým plavačkářům lov na odhoz nečinil větších problémů a už druhý den se jim dařilo vše zvládnout na výbornou. Navíc si vyzkoušeli lepení červů. Každý dostal litr bílých červů a po vzoru Šárky, která jim celý postup předvedla, slepili svůj příděl. Všichni si také otestovali lov se speciální udicí s amortizérem. Na udici je kousek pod splávkem přivázaný děličkový amortizér, který tlumí výpady velkých bojovných ryb. Dařilo se nám tak lovit kapry i přes 50 cm na vlasce o průměru 0,10 mm. Většina závodníků si tuto udici pochvalovala. Překvapivě se vůbec nemotá a při chytání se chová stejně jako klasická propadová udice. Tréninku lovu s touto udicí jsme věnovali velkou pozornost také proto, že je to očekávaný způsob lovu na letošním mistrovství světa v Portugalsku.
V sobotu čekala na mladé plavačkáře specialitka v podobě lovu s dlouhým bičem. Většina z nich totiž lovila na osmi či devíti metrový bič poprvé. Lov s bičem má hned několik výhod. Při maximální délce děličky deset metrů se kadet z bičem dostane i o pět metrů dále. Zdolávání ryb je podstatně rychlejší. Ale má samozřejmě i řadu nevýhod pramenících z jeho menší přesnosti. Už v pátek večer si všichni připravovali předepsané udice na vlascích silných 0,16 mm a návazce o průměrech 0,12 a 0,14 mm. Je zřejmé, že jsme počítali i s úlovkem kapra a s drobnou rybou jsme se nechtěli zdržovat dlouhým zdoláváním. Při lovu si mladí závodníci rychle zvykli na manipulaci s dlouhým prutem a za krátkou dobu zvládli i zdolávání velkých ryb. Je pravdou, že jim velká část kaprů návazec utrhla, ale při odpoledním závodě jich šestnáct úspěšně zdolali. Okolní rybáři jen nevěřícně hleděli kolik se těm „dětem" daří lovit kaprů, když oni na záběr čekají celý den. Za zmínku stojí také úlovek sedmdesáti centimetrového úhoře, který se podařil Ondrovi Pokornému. Po večeři a krátké přípravě na hlavní nedělní závod, který uzavíral celé soustředění, na nás čekala zajímavá přednáška s besedou. Na naše nejmladší závodníky se přijel podívat jeden z nejlepších českých závodníků Jan Heidenreich. Nejprve sám probral důležitá plavačkářská témata a pak odpovídal na řadu otázek, které dostával jak z řad vedoucích, tak od mladých závodníků. Potěšilo nás, že má o nejmladší kategorii plavačkových závodníků zájem. Děkujeme mu za čas a cenné informace, které nám věnoval.
Nedělní ráno nám začalo o chvilku dříve než obvykle. Stihnout tříhodinový závod s klasickou přípravou a vážením do oběda, který byl posunutý na dvě hodiny, není úplně jednoduché. Svěřenci se činili a na konec se vše stihnout podařilo. Závod nebyl úplně klasický, byl rozdělen na dvě poloviny, kdy prvních jeden a půl hodiny všichni lovili na dlouhý bič a druhou hodinu a půl se lovilo na odhoz. Všichni po týdenním chytání důvěrně znali poměry na rybníku Včelínek stejně jako způsoby lovu. Měli vyzkoušené v jaké hloubce ryby berou, ve který okamžik je třeba zaseknout nebo to, co si můžou dovolit ke kaprovi, který v úlovku výrazně zabodoval. Také krmení a množství červů měli všichni stejné. Šlo tedy hlavně o zvládnutí techniky lovu, o přesnost a nasazení závodníků. Někomu se více dařilo s bičem, jiný ztrátu doháněli na odhozu. Kdo se stane vítězem nebylo jasné až do poslední chvilky závodu. Na závěrečné klání našeho soustředění se přišel podívat i Jan Heidenreich. Pomohl dobrou radou či poopravením nějaké chybičky. Sám se však podivoval nad zvládnutím lovu s odhozovým prutem. Řekl mi, že řada kadetů loví s odhozem lépe než někteří závodníci v první lize! Po vážení bylo o stupních vítězů rozhodnuto. Největší váhu nalovil Karel Mádle a umístil se na prvním místě. Následovaný byl Bárou Bačinovou na místě druhém a Hankou Purkrábkovou na místě třetím. Po obědě a chvíli přípravy na odjezd jsme se všichni sešli v zasedací místnosti na závěrečné vyhodnocení celého soustředění. Krásnými věcnými cenami, které poskytla firma Fish-Pro, byli ohodnoceni všichni mladí plavačkáři, kteří se po celou dobu soustředění chovali vzorně a trénovali s velkým nasazením. Mimořádné ohodnocení pak patřilo těm nejlepším. Za nedělní závod dostali ceny již jmenovaní medailisté Karel Mádle, Bára Bačinová a Hanka Purkrábková. Krále rybářů, tedy závodníka, který měl nejlepší výsledky ze závodů v průběhu celého soustředění vyhrál Jan Krejsa. A v závěrečném vyhodnocení družstev zvítězilo družstvo vedené Lukášem Urbanem před družstvem Michala Švehly a třetím družstvem Šárky Švehlové.
Na pondělí nám zůstalo jen balení. Rozloučili jsme se s hotelem a jeho obětavým personálem, s městem Břeclav a jeho krásnými revíry a autobusem zamířili po známé trase k domovům.
Závěrem bych velmi rád poděkoval všem vedoucím, kteří připravili všem mladým plavačkářům perfektní podmínky pro soustředění, Českému rybářskému svazu, který podporuje rozvoj rybářského sportu od nejmladších věkových kategorií, a firmě Fish-Pro, která poskytla na soustředění velké množství krmení, živých nástrah a krásných hodnotných cen.