V dnešním rozhovoru si představíme nejzkušenějšího kadetského závodníka, který vybojoval na Mistrovství světa v Pardubicích zlatou medaili v kategorii družstev. Startoval už na 4. mistrovství světa! Pamatuje i úspěch z MS v Srbsku a Černé hoře, kde se svým družstvem získal stříbrnou medaili.
Ahoj Tomáši, mohl by ses čtenářům představit?
Jmenuji se Tomáš Michálek Letošním rokem jsem oslavil 16. narozeniny. Bydlím v Třebechovicích pod Orebem. Tímto rokem jsem ukončil studium na Základní škole v Třebechovicích pod Orebem a dostal jsem se na Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové. Mezi mé koníčky patří hlavně sport a to ryby, florbal, tenis, jízda na kole... a pak taky příroda.
Kdy a jak ses dostal k závodní plavané?
Před 6 roky jsem začal chytat závodně a to proto, že jsem začal chodit do rybářského kroužku Lipani v Třebechovicích p.O., kde byl hlavním vedoucím Marcel Kubík. Ten se mě zeptal, jestli bych nechtěl chytat závodně a já souhlasil.
Co pro tebe znamená závodní plavaná?
Teď si už představím splávek, jak jede na hladině a je na nějakém vlasci s prutem, ale ještě než jsem začal chytat, jsem vůbec netušil, co to může být.
Je podle tebe plavaná sport jako každý jiný? V čem si myslíš, že se liší?
Já si myslím, že určitě, jelikož má svá pravidla a je i po fyzické stránce docela těžký. Podle mě je mnoho dalších sportů, u kterých by nějaký laik řekl, že to sport není.
Jak často chodíš trénovat a podle čeho si sestavuješ tréninkový plán?
Já si moc svůj tréninkový plán nesestavuji. Když mám čas a náladu, tak si jdu zachytat. Většinou to bývá jednou nebo dvakrát za týden.
Jaký je tvůj nejoblíbenější způsob lovu na plavanou a v čem vidíš jeho přednost?
Můj nejoblíbenější způsob lovu je lov na děličku, jelikož se při tom dá různě pracovat (zvedat, přidržovat...) a také se na ni chytá u nás nejčastěji, takže jsem na ni zvyklý.
Vzpomínáš na závod, kdy jsi nachytal svou největší hmotnost? Mohl bys nám tento závod popsat?
Určitě si vzpomínám. Bylo to na Velké ceně Hané v roce 2003. Poprvé jsem byl na závodě, který byl o kaprech. (Mimo jiné jsem se tam také setkal s majitelem italského Mila.) V nedělním závodě jsem nachytal 28 kg v kilových kaprech a skončil jsem na třetím místě v kategorii junior.
Jaké byly tvé největší úspěchy před Mistrovstvím světa v Pardubicích?
Mé největší úspěchy byly tyto: 2. místo v družstvech na Mistrovství světa v Srbsku, první místo na Trabucco Cupu v roce 2004, první místo v roce 2006 na Novadomusu, první místo na Jaxon Cupu v roce 2006 a první místo na Pražském hendikepu v roce 2006.
Bylo těžké se na Mistrovství světa nominovat? Co všechno nominace obnášela?
Myslím si, že to bylo velmi těžké. Nejdříve jsem se musel dostat do nominační desítky a to jsem potřeboval dobré výsledky ze závodů. Další věc byla projít nominační desítkou a dostat se do šestky. Do šestky už podle mého nebyly rozhodující výsledky, ale spíše týmová spolupráce, fyzická a psychická výdržnost, ale hlavně musela ta voda té osobě sednout.
Po kolikáté jsi startoval na Mistrovství světa? Můžeš Mistrovství světa v Pardubicích porovnat s těmi předchozími?
Já už jsem startoval po 4. na Mistrovství světa kadetů. A myslím, že Mistrovství světa v Pardubicích se s těmi předchozími nedalo moc srovnávat, jelikož tady byla úplně jiná atmosféra. S Mistrovstvím světa v Srbsku to bylo trochu podobný, jelikož jsme taky vyhráli medaili.
Jakým způsobem a jak dlouho ses připravoval na Mistrovství světa v Pardubicích?
Abych se přiznal, tak tu přípravu v navazování jsem nějak moc nepřeháněl. Byl jsem už zvyklý z jiných mistrovství světa, že všeho moc škodí. Ale jinak jsem jezdil trénovat do Hradce Králové na Labe.
Jaké umístění družstva bys považoval za úspěch před Mistrovstvím světa?
Určitě jsem doufal, že se na stupně vítězů dostaneme a hlavně byla taky velká touha po zlatu, takže jsem tomu zlatu věřil.
Jak se ti nastupovalo do nedělního závodu po sobotním vítězství? Co se ti honilo hlavou při závodě?
Rozhodně se po sobotním závodě nastupovalo hůře, byla větší nervozita a taky hlavně nejistota. Hlavou se mně honilo hodně věcí, například co se stane, když to pokazíme. Ale pak jsem zase viděl to zlato a tu obrovskou radost a to mně dodávalo velkou důvěru.
Co bylo pro tebe nejtěžší na Mistrovství světa v Pardubicích?
Nejtěžší byly nervy, ale taky špatný nedělní vítr, který foukal po vodě. Kvůli němu byl velký problém s pytlem na hladině.
Co považuješ za klíč k vítězství Mistrovství světa v Pardubicích?
Za klíč považuji hodně odchytaných hodin na pardubickém Labi, dobře zvolenou taktiku, skvělé krmení, výborného trenéra Lukáše Urbana a podporu bratrů Konopáskových. Kdyby u mě nebyl Richard Konopásek, asi bych to takhle dobře nezvládl, protože mi dokázal poradit a uklidnit mě....
Dokážeš říci, co tě Mistrovství světa v Pardubicích naučilo nového o plavané?
Možná to, že umím chytat lépe na bolognésku.
Jaké máš cíle v závodní plavané?
Cílů by bylo plno, ale hlavně si přeji pokračovat podobně jako v letošním a minulém roce. Ale důležitější než cíle je, abych byl pořád se skvělou partou lidí, jelikož tu mi žádný úspěch nenahradí.
Tomáši, děkuju ti za rozhovor a přeju hodně rybářských úspěchů v nadcházející „juniorské" sezóně.