Cejn patří mezi nejméně bojovné ryby. Mohlo by se tedy na první pohled zdát, že jeho zdolávání bude to nejjednodužší. To však není pravda a ztráta cejna vlivem špatného zdolávání není vzácností.
Po záseku cejna přichází rychlý, ale krátký a ne příliš prudký výpad. Pak už se ryba nechá přitahovat ke břehu a jen sem tam sebou škubne, aby dala rybáři najevo, že se nevzdá úplně bez boje. Pokud cejna neztratíte při prvním výpadu, znamená to, že jste zvolili vhodný okamžik pro zásek a háček drží. Každou takovou rybu je možné správným zdoláváním dostat až do podběráku. Je tu několik zásad, kterými je dobré se při zdolávání řídit.
1. Vlasec musí být při zdolávání stále napnutý! Toto je obecné pravidlo, které platí při zdolávání jakékoli ryby. Obyčejně nebývá problém s jeho dodržováním. O vhodné napnutí vlasce se stará amortizér u děličky nebo ohnutý prut u biče a odhozu. Je však jedna situace, kdy k porušení tohoto pravidla dochází velmi často a je na ni potřeba dávat pozor. Nastává nejčastěji při lovu s děličkou na stojatých vodách, pokud umístíte rolnu přímo za sebe (tedy na nesprávné místo). Po záseku, který je veden nejčastěji do strany, se snažíte položit děličku na rolnu, která není tam, kde by měla být (na druhé straně než zasekáváte). Pak musí zákonitě dojít k povolení vlasce a velmi často ke ztrátě ryby. Podrobněji je psáno o vhodném umístění rolny v článku Rozestavení lovného místa.
2. Buďte ve střehu! Cejn se při zdolávání nechává táhnout vámi vyvíjenou silou a najednou se postaví kolmo ke směru tažení a tím zasekne na místě. Na to je potřeba být připraven. Pokud zdoláváte cejna na děličce, většinu práce udělá amortizér, ale i tak je dobré mu trochu pomoci zastavením tahu ruky. Na odhozu je vše věc citu a práce v zápěstí. Cejn sem tam i škubne hlavou, to je chvíle kritická při použití jemného nářadí, ale i tady se dá tento pohyb kompenzovat rychlou reakcí.
3. Zdolávejte přiměřenou silou! Hlavně na závodech se velmi často potkáte se situací, kdy se závodník snaží zdolat rybu co nejrychleji. Pokud zapřáhne pěkného cejna, který se moc nepere a zdá se, že půjde z vody jako po másle, velmi často ho právě příliš rychlím zdoláváním ztratí. Cejn má měkkou tlamičku a jeho velká hmotnost stačí k vyříznutí háčku. Proto si vždycky říkám, spěchej při nahazování, napichování hástrahy, vyháčkování ryby, ale vychutnej si každou rybu, kteru máš na prutě.
4. Nezvedej cejna na hladinu!!! Poslední a nejdůležitější pravidlo při zdolávání cejnů, které platí u děličky, odhozu i biče. Když přitahujeme cejna ke břehu s prutem vztyčeným k nebi, dostane se velmi rychle na hladinu, kde sebou prudce mele. Bývá to skoro jisté ztracení cejna. Proto po záseku zdolávám cejna se špičkou prutu u hladiny, pak se na hladinu vůbec nedostane. Když už je cejn u břehu, zvednu ho na hladinu až před podběrákem.
Názorná ukázka:
Představte si krásný cejní záběr. Splávek se přinoří, ujede pár centimetrů a postupně vyleze z vody. Roman neváhá a zasekává ...
Pomalu souká děličku za sebe se špičkou kousek nad hladinou. Ani při pokládání prutu na rolnu nepovolí tah vlasce, jinak by se mohl cejn "vypnout". K tomu je potřeba mít přesně postavenou rolnu! Není kam chvátat, na 0,06 mm silném vlasci stačí nepatrné zaváhání a cejn se utrhne.
Po oddělení topsetu Roman cejna nezvedá na hladinu. Ví dobře, že by o cejna mohl přijít. Se špičkou kousek nad hladinou jej přitahuje na dosah podběráku.
Až když je cejn dostatečně blízko. Je možné jej zvednout prutem na hladinu, ale to už na něj musí čekat připravený podběrák. Pohyb s prutem musí být plynulý, bez prudkých pohybů.
Cejn je zdolaný, stačí jen podebrat.
Šup s ním do vezírku a hurá na dalšího.
