Pokud bude jasno, padne volba na Jahodu s její reflexní růžovo-červenou, pokud zataženo, jde tam Ananas, to už je taková ,,úchylka“. Dle pozorování úspěšnosti, volím i barvu nástrahy, dle počasí. Vše ale musí být na dně výrazné a nesmí zcela zapadnout do nepříjemně vonícího dna. Tedy přímo na nástrahu PVA a punčoška EASY CATCH pelet o velikosti 8mm.
Osmý a devátý den – dny lovu
Ráno již jsem nemohl dospat a ještě za tmy vyjíždím. Vše, celá výbava do rukou a na ramena, cesta bude dlouhá. Dnes nebudu krmit, pouze lov. Potichu se přiblížím k místu a rozložím vybavení. Hody musí být přesné, i když na ně je minimum prostoru. I mistr tesař se někdy utne, díky PVA je montáž velmi přetížená a ne ideálně se s ní nahazuje. Hod zde je hra milimetrů, neb se musí překonat větve nad vodou z velkého javoru. Bohužel. První hod na kraj větve, snažím se strhnout nástrahu, ale drží. Sice se mě podaří nástrahu sklepat z větve, ale byl jsem pro rybu velmi viditelný, až moc adrenalinu, jak jsem byl natěšený. Dnes jsem prohrál, což ukáží následující hodiny. Druhý den se před každým ze dvou hodů raději vydýchám a zklidním, oba hody jsou přesné. Je po vytrvalém nočním dešti, to mám nejraději.
Je tam !
Ani se nepohnu, třicet minut, kdy je na vodě vidět, že dnes je ten správný den a píííííp! Dlouhý souboj v nerovných podmínkách, to, že jsem lokalizoval vázky na pravo od místa, soupeř asi věděl, tak mě ukázal další, o nichž jsem nevěděl a to nalevo. Už visí jen za malou větvičku, daří se, ta povolí a jsme spolu před objektivem. Krásný šupináč. Ale dnes cítím, že je ten správný den, rychle nástrahy do vody. Dvě hodiny bez pohnutí a další razantní záběr, tak toto je cirkus, ryba mě ukáže další spadané větvě o kterých ještě nevím, ale i to zvládneme. Už leze sluníčko, jsem splavený jako myš. Do hlavy se mě vkrádá myšlenka, že je místo hodně vyplašené, ale je ten správný den. Co zkusit o kus vedle, za potopeným stromem, kousek volného prostoru přímo pod břehem. Ryba má chuť. Tedy rychlý přesum, do místa, kde slunce ještě nedorazilo, pár hrstí peletek a ne hod, spíš jen ložení pod břeh. Setkání s Králem bylo ohromující, jen dostat ho do podběráku bylo na tak malém prostoru asi více přání, než realita. Měl na vrch od prvního, do závěrečného momentu, kdy se o větve vyřízl. Zklamaní, vůbec ne, spíš jen ukázka jeho chytrosti a letitých zkušeností. Nešel k tak velkému krmnému místu, držel se stranou a možná jel jen dosbírat zbytky ze stolu, až si byl jistý, že jsem místo opustil, zůstával v bezpečném úkrytu, kde měl na vrch a pro mě je zatím nedosažitelný.
Závěr
Třeba se příští rok potkáme, tyto malé revíry jsou rozhodně velkou motivací. Bylo to neskutečně poučné a rozvíjející. Musím přiznat, že z tolika lovných míst, co jsem za rok okusil se mě toto nejhlouběji vrylo do paměti a stále přemýšlím, jak se zdokonalit, abych příští souboj vyhrál.