Přinášíme vám první zajímavý soutěžní článek od Davida Lužného... V sobotu 13.10.2012 přijíždíme letos už poněkolikáté, zase na Tovačovská jezera na týdenní akci. Část výpravy tentokrát budeme sami a část máme strávit s parťákovou přítelkyní Kikinou, která dorazí v průběhu týdne spolu s jezevčicí Pepinou alias Pepindou.
Ráno ještě za tmy přijel Pepa s plně naloženým autem k nám, to už jsem byl na pokraji duševních sil a naštěstí se už loučil s pracovníkem poruchových služeb ČEZ, tím byl s nám opět zaveden elektrický proud a já mohl v klidu už odjet. Přítelkyně mi přeje hodně štěstí a za chvíli už připřahám za svého naloženého Focuse předem naložený přívěsný vozík a v rybářské euforii vyrážíme vstříc zážitkům a týdennímu pobytu u vody. Při pohledu na naložené auto a vozík mě napadá, že toho s sebou vozíme čím dál víc..Pár dní před odjezdem jsem registroval na MRKu zprávy o ulovení kapra s hmotností přesahující 20kg v místech, kde jsme se hodlali tentokrát usadit, takže ohledně místa jsem si velké naděje nedělal..Když jsme přijeli k vodě, tak jsem byl překvapen, kolik bylo na březích lidí..Tak trochu jsme si to „zavařili“ sami příjezdem v sobotu, ale v pátek jsme prostě jet nemohli, takže ti, co přijeli v pátek jen na víkend, už dávno chytali a dost míst bylo obsazených.
Až v průběhu sobotního odpoledne a neděle se břehy začaly vylidňovat, ale to už jsme byli vybaleni, měli umístěné tyčovky a měli místa rozkrmená, takže jsme se shodli, že stěhování nepřipadá v úvahu, že se stěhovat prostě nebudeme a zabojujeme tam, kde jsme se usadili, na tomto místě jsme dosud nechytali. Sice se z našeho místa nedostaneme na hloubky větší než 7metrů, ale dle předpovědi se má začít oteplovat, takže ani toto nebereme nijak tragicky.
Parta rybářů vlevo od nás chytá z odhozu a nějaké záběry mají, tak se rozhodujeme, že začneme každý s jednou bližší bojkou a jednou na delší vzdálenost a čas ukáže, kde to bude brát.. Nic nehrotíme a jedeme „ na pohodu“. Přesně v duchu této strategie nám ordinuje DR.UM medicínu na nachlazení od svého jmenovce:) Je s plachetnicí a kolkem, takže snad na sebe až do konce výpravy uvidíme, teda když nepočítám ranní mlhy..Nezapomeneme ani tentokrát a jeden panák jde pro vodníka, už se z toho stal rituálek..
Ráno na jezerech má své kouzlo
Konečně je vybaleno, zavezeno, tak si dopřáváme siestu a kávu. Jsme zvědaví, kdy přijde první záběr, který by potvrdil správnou volbu místa a správnou volbu hloubky, do které jsme uložili své montáže. O půl druhé, tedy za cca tři a půl hodiny od vyvezení se roztáčí parťákův naviják ve slušné jízdě a hlásič kvílí v tom nejkrásnějším tónu. Jó, je to tady, paráda!! Už od září víme, že větší ryby se ozývaly v podobě brutálních jízd, zatím co menší jen pár pípanci nebo padáčky. Šňůra mizí z navijáku rychlostí blesku a výraz parťáka prozrazuje, že je ve svém živlu. Tváří se jako když malé dítě dostane vysněnou hračku, jen září..Za chvíli už na člunu valíme za kaprem, který zaparkoval asi v některém z trsů trav, protože si už „ nebere“. Přijíždíme nad kapra, na navijáku se objevují první oviny silného vlasce, který má na cca 15metrech mezi kmenovou pletenou šňůrou a návazcem. V ten okamžik kapr pochopil, že je něco špatně a začíná bojovat. Trvá delší dobu, než zahlédnu siluetu kapra pod hladinou, na člunu ticho, jen cvakání brzdy a vibrace podlahy člunu přenášející se z parťáka. Směju se mu, tohle má vždycky u adrenalinových subojů a od léta jsem to nezažil. Pak kapra zahlédnu vpravo od člunu a říkám „ty vole, pěkná ryba“. Poslední výpad kapra směrem do hlubin a pak se odevzdaně pokládá na bok a my tak vidíme, že je nejen pěknej, ale navíc i lysej. BOMBA!! Podebrán je napoprvé a ve člunu ho opatrně z podběráku přendaváme do podložky-bazénku a poléváme vodou.
Pepův lysec 90cm a 15,2kg
Naše radost je na místě – dosud jsme většího lysce na této lokalitě nechytli. Jediné, co nás mrzí je to, že krasavec má na pravé straně u ocasní ploutve na ploše cca 5x4cm odřezanou kůži. Vypadá to, že od pletenky. Mrzí to o to víc, že v době internetu a spousty rybářských časopisů, kde je v poslední době na toto téma několik článků, pořád se najde někdo, kdo třeba i nevědomky, nebo z pohodlnosti způsobí rybě takovéto zranění. Rána nekrvácí, je zatažená, ale i tak místo pro jistotu potíráme Klinikem a po pár rychlých fotkách na břehu a ve vodě už pana kapra o délce 90cm a váze 15,2kg natáčím na video, jak spokojeně odplouvá do svého království. Je mi krásně, tyhle chvilky mám rád, pocit při pouštění ryby, kdy jí lovec dává svobodu jsou nepopsatelné a tady, v čisté vodě, je to ještě krásnější..Dodám ještě, že krasavci zachutnala kombinace kuličkové pelety a doma rolovaného boilies s příchutí „ vyzutý Tonda“. Poté ještě parťák přidává jednoho menšího kapříka a mě se daří docílit tří záběrů, pokaždé od menší ryby, které vypínáme hned u člunu.
Mlhavé ráno
Podzimní zbarvené břehy
Swinger
Nedělní ráno se při převážení rozhoduji pro boilies cherry, o kterém vím, že zdejším kaprům šmakuje a v chladnější vodě se mi osvědčilo víc. Na jednom prutu tedy pod háček Cranked Hook vel. 8 na přívěs šiju dvě kuličky tohoto boilies, které jsem zhruba 12hod dipoval v liquidu stejné příchutě. Na tento, vzdálenější, prut mi před obědem přichází záběr a po pěkném souboji, který si s radostí užívám, navádím parťákovi k podběráku z lodi šupináče 89cm a váze 13,5kg. Udělal mi radost, navíc při focení na břehu pěkně pózoval včetně zvednutí hřbetní ploutve.. Dosavadní výsledky hlásíme po SMS Drahošovi, ten má přijet ve čtvrtek za Bednou, tak aby se víc těšil:)
Můj šupík 89cm a 13,5kg
Chvíle bez záběru využíváme k pozorování vody a okolí, z čehož pořizujeme i fotky. Podařilo se nám vyfotit menší štiku, která si až téměř na břeh vyhnala cejnka malého a pak čekala jak se bude vracet zpět do travin, což následně i udělal a to se mu stalo osudným..Škoda, že fotka se samotného lovu nevyšla, ale i tak máme z fotek radost. Do večera ještě přidává Pepa jednoho dorostence, násadu, které mezi sebou říkáme „ důchodcův sen“.
Štika před útokem
Oběť po nepodařeném útoku
Je dobojováno, štika zažírá
V úterý večer zdolávám dalšího většího šupíka, váha ukazuje 10,8kg a metr hlásí 82cm a dalšího dne kolem poledne dalšího ze stejné sorty, 81cm a shodně 10,8kg.
Večerní šupi 82cm 10,80kg
Zajímavé bylo, že kapři se od bližších bojek stáhli a Kristýna, která přijela ve středu na tři dny , nechtěla vyvážet na dálku a z odhozové bojky se jí neozval za celou dobu kapr, jen bílá ryba.. Další obrat byl v tom, že ryby nám šly pouze přes den, po setmění většinou už hlásiče mlčely...
Ve středu dopoledne si Pepča připisuje šupíka 84cm a 11,8kg a do sobotního poledne přidáváme již jen menší ryby, do 75cm. Raritní úlovek se podařil Pepčovi, ten mi k podběráku navedl šupíka sice o délce 74cm, ale když jsme viděli to rozmístění šupin, musel strpět několik rychlých fotek...Krásná ryba a pokud se dožije váhy přes 10kg, tak z něj bude jednou ceněný úlovek. Takhle dostal pusu a dobrou radu – nežer šrot a foukačky, nebo tě to jednou zabije:)
Pepův šupík 84cm, 11,8 kg
Rána byla od půlky týdne mlhavá, nad vodou se dělal opar a tak si mimo fotografií kapříků od vody odvážíme i pár záběrů z východů slunce, tyhle fotky mají pro mě atmosféru a hodně se mi líbí..Počasí nám také vcelku vyšlo, jen v úterý od časného rána do večera s krátkýma přestávkama prší a tak na záběr čekáme v bivaku u karet a svařeného vína.
Ráno
Ve čtvrtek navečer jsem musel odjet na noční směnu, ale co se dá dělat, aspoň jsem mohl být týden u vody, 12hod směna rychle utíká a ráno jsem zpět a hned zavážím. Mimo setkání s Drahošem nám tato akce umožnila seznámit se s dalším rybářem, tichým bláznem v dobrém slova smyslu, s Dukinem, který v sobotu kolem poledne „zapsal“ když za námi došel se skromným dotazem jestli bychom ho nemohli vyfotit, že má pěknějšího kapra. Pepča že teda jo a odešel na vedlejší místo fotit a za chvíli mi zvoní mobil. Prej se máme jít podívat na „ pěknějšího kapra“ 97cm a lehce nad 18,10kg..Tak tomu fakt říkám pěknější kapr:)
Vím, že jsme za celou výpravu nechytli žádného opravdového „ koně“ , ale až tak nám to ani jednomu z nás nevadí, určitě se sem vrátíme a za pěknou rybu považujeme v podstatě každou, vážíme si všech a podle toho se k uloveným rybám i chováme. Je to sice na březích našich vod čím dál častější, ale stále ještě ne úplně samozřejmé.
Bobří práce
Ledňáček
Slávičky a jejich "ostří"
Výpravu ukončujeme nevalně, už během balení se parťákovi rozjíždí prut ve zběsilé jízdě ze vzdálenější bojky, kde 24hod koupal 2kuličky vysušeného kapřího guláše bez dipu. Podle všeho tedy asi pěkná ryba, která ale ještě než dojedeme k bojce, řeže návazec...Parťák se mlčky hroutí do člunu, mlčí a to je horší než kdyby klel jak pohan. Co na to říct? I taková je kaprařina, tentokrát vyhrál kapr...
S pozdravem ryba patří vodě David Lužný a Pepíno Vokurka
Přiložené obrázky
