Přípravy proběhly, jak je u mě zvykem vcelku rychle a druhou květnovou sobotu si to sypu po dálnici směr Rozvadov. Cesta proběhla bez komplikací a po pár hodinách a ujetých několika stech kilometrů jsem na místě. Z informací, které jsem o této lokalitě měl jsem se mohl těšit na opravdu krásnou vodu. Realita po příjezdu byla taková, že moje představa byla úplně jiná a pískovna u které jsem zastavil byla ještě hezčí, než jsem očekával. Velká rákosová pole zasahující daleko na vodu několik popadaných stromů a husté vodní traviny to musí být ráj pro místní velikány.
Po pozdravení se s kolegou, který mi dělal parťáka po celou dobu výpravy, jsem začal s přípravami. Po dohodě, kde budu sedět jsem vyjel zmapovat dno a část jezera, které jsem měl k dispozici. Zabralo mi to zhruba dvě hodiny času. Byl jsem trochu rozčarován z hloubek, které jsem vlevo od sebe měl. Můj plán byl takový, že montáže v tohle období budu chtít umístit maximálně do hloubky dvou metrů. Bohužel množství vodních řas mi toto v mé oblasti zcela neumožňovaly. Levý prut jsem dokázal bezpečně umístit v hloubce čtyř metrů a vsadil zde na chytání s plovoucí 18 ti mm nástrahou Reflex pop up Oliheň.
Jako volné krmení jsem se pro celou akci rozhodl použít Boilie Champion Platinum B17. To také letělo v množství dvou hrstí k montáži. Druhý prut jsem prezentoval na dno se dvěma kuličkami B17ctky pod protějším břehem ve větší hloubce, ale tomuto místu jsem zcela nevěřil. Jelikož jsem se však na místo činu dostal už vcelku pozdě odpoledne neměl jsem tolik času dát mapování prostor, který byl třeba. Držel jsem se hesla ,, ráno moudřejší večera“ a po zavezení prutů už jsem se těšil na pokec s kolegou se kterým jsem se opravdu dlouho neviděl. Hlavní téma byly samozřejmě ryby, kdy mě zajímalo, jaká obsádka kaprů se zde nachází. Několik fotek, které jsem z místní lokality viděl mě přivedly do stavu, kdy už jsem zkrátka potřeboval slyšet první pípnutí signalizátoru. V hovoru se však nadhodilo i téma kapří aktivity, které zde momentálně panuje. To byla pro mě trochu ledová sprcha, když jsem se dozvěděl, že dva místní hoši, kteří zde jsou už třetí den a vodu mají v malíčku se můžou pochlubit pouze čtyřmi kapry velikosti ryb, které se u nás prodávají v kádích těsně před Vánoci. Flintu do žita jsem samozřejmě neházel. Kolem půlnoci jsme šli ulehnout a byl jsem zvědav, jak proběhne první noc lovu.
Před pátou ranní přišel kontakt na prut s pop up a jízda to byla opravdu parádní. Jelikož jsem měl prut hodně vlevo a brzdu navijáku přitaženou ve svém stylu, prut byl ohnutý až k signalizátoru. Pohled k nezaplacení. Vyjel jsem za rybou, která již byla zajetá dobrých patnáct metrů v rákosovém poli a začala vcelku vtipná přetahovaná. Z mojí strany byla trochu podceněná příprava, kdy jsem si před odjezdem zapomněl přibalit Hard Core podběrák, který bych právě v těchto situacích opravdu potřeboval. Nicméně poradil jsem si vcelku dobře a vezl si na břeh prvního místního obyvatele. Z kontaktního záběru jsem měl velkou radost a dostal jsem se vcelku do pohody. I když se nejednalo o zcela největší rybu na momentální situaci i kdyby měla být jediná jsem byl spokojený. Prut jsem opětovně umístil se stejnou strategií na úspěšné místo a šel si dát s kolegou snídani. Lámal jsem si hlavu nad tím, co s druhým prutem, s jehož umístěním jsem nebyl rozhodně spokojený. Vyrazil jsem tedy na vodu, a za pomoci echolotu, a hlavně polarizačních brýlí jsem zhruba po dvou hodinách našel dle mého úsudku nejlepší možné místo. Jednalo se o malý čistý písčitý plácek mezi vodními rostlinami do jednoho metru od břehu v hloubce 1,2 metru. Ideální místo pro jarní lov kapra. Jediné, co mi v mém snažení v mých očích házelo klacky pod nohy byla vzdálenost. Jednalo se o místo, které se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 250 metrů. To by nebylo zase tak problematické, kdybych mohl na dané lokalitě použít elektromotor. Bohužel tento výdobytek doby zde používat z důvodu ochrany vodních rostlin nelze.
Pokračování příště...